Statický obsah

Zámek Přemýšlení

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. 8. 2009 13:26

Zámek Přemýšlení

Výstava umění

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. 8. 2009 13:20

O výstavě |   Autoři |   Kdy a kde |   Poděkování |   Kontakt

Ač se zdibský zámek po letech nešetrného užívání stal typickou obětí komunistického režimu, svůj genius loci neztratil nikdy. Právě tento fakt se stal inspirací pro vznik myšlenky otevřít prostory starého zámeckého špejcharu současnému umění. Netradičně pojaté výstavy obrazů a fotografií se zúčastní umělci různých generací a rozmanitých uměleckých směrů. Tuto jedinečnou událost byste si určitě neměli nechat ujít. Jedná se totiž nejen o první uměleckou výstavu v naší obci, ale také o zkoušku zájmu veřejnosti nacházet v obci akce podobného zaměření. Výstava je prodejní, umělecká díla se tak mohou stát hodnotným a milým doplňkem Vašeho domova, firemních nebo reprezentativních prostor. Výstava se koná o víkendu 19.-20. září 2009 od 10 do 19h v budově starého špejcharu v areálu zdibského zámku. Jak se tam dostanete >>> Všichni milovníci kulturního dění jsou srdečně zváni. V sobotu souběžně proběhne v parku zdibského zámku další ročník kulturně-společenské akce „Malé zámecké odpoledne“, které pořádá Kaštánek Zdiby o.s. Autoři: Akad. mal. Miluše CHOVANCOVÁ (*1940) Ve své volné tvorbě oživila dnes již téměř opomenutou techniku výšivky jako výtvarného projevu. Do výšivky – od starověku používané techniky – přinesla nové tvůrčí prvky, jejichž výsledkem jsou obrazy "malované" jehlou. Práce jsou odrazem autorčina empatického vztahu k přírodě. Fragmenty rozkvetlých zahrad, pohyb vody, větru a jásavé pocity světla převádí obraznou, esteticky účinnou formou v abstraktní symbolické záznamy radostných prožitků. Více o autorce >>> Akad. sochař Jan Pichl (*1935) Akad. sochař Jan Pichl je znám především jako autor portrétů významných českých hudebních skladatelů, vědců a dalších osobností. V jeho zdibském ateliéru vzniká vedle plastik v bronzu a ve dřevě také kolekce "zadumaných" obrazů, které budou součástí této výstavy. Více o autorovi >>> MgA. Věra KOTLÁROVÁ (*1980) Vystaví svá poslední díla - snové příběhy promítající se na - pro ní tak typických - velkých formátech. Jednou z technik, které využívá, je roztírání barevných pigmentů prsty na velké plátěné plachty. Výsledkem jsou abstraktní díla, jež zároveň fungují jako doklady o fyzickém aktu malby. Dále pracuje s kombinovanými technikami, kdy využívá akrylové barvy, proškrabávání kartáčem, dolepování sklíček… Více o autorce >>> MgA. Jan CHOVANEC (*1976) Prezentuje soubor barvitých obrazů zachycujících každodenní náhodné příběhy neznámých lidí, situace z náměstí a ulic nejen zkratkovitým obrazem, ale i textem. Více o autorovi >>> BcA. Gabriela ANGELOVÁ (*1972) Původně vystudovanou zdravotní sestru, dnes profesionální fotografku, provází lidské tělo jako téma i umělecký objekt již řadu roků. Představí se odvážně pojatým souborem fotografií založených na spojení přirozeného nemodelového mužského těla a otevřené krajiny, které jsou pomocí umělého přisvícení aktu postaveny do napjatého kontrastu. Více o autorce>>> Mgr. Nikola MALINKŮ (*1979) Začínající mladá umělkyně se věnuje především abstraktnímu umění za použití techniky malba suchým pastelem nebo klasickou tužkou. Nejčastěji zachyceným objektem na jejích obrazech jsou geometrické tvary a brouci. Více o autorce >>> ___________________________________________________________ Poděkování Rádi bychom na tomto místě poděkovali Pavle Oborníkové za nápad akci takového rozsahu uspořádat a především dotáhnout ji k realizaci, Miloši Krejcarovi, zástupci majitelů zdibského zámku za zapůjčení prostor pro výstavu, Marii Kolářové a grafickému atelieru ESKIRA s.r.o. za výrobu a tisk veškerých propagačních materiálů a za významnou pomoc při organizaci a instalaci výstavy, Štěpánu Jordanovovi za instalaci osvětlení vystavovaných exponátů, Janu Česnekovi za poskytnutí této webové stránky www.zdiby.cz  a v neposlední řadě všem umělcům, kteří neváhali svá díla představit místní veřejnosti. Více o zúčastněných>>> Kontakt V případě Vašeho zájmu o koupi vystavovaných děl, o kontakt na autory, o realizaci výstavy Vašich vlastních exponátů nebo v případě jakýchkoliv dotazů, námětů či připomínek nás prosím kontaktujte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zámek Zdiby - o zámku

Podrobnosti

Zveřejněno: 20. 8. 2009 13:18

Z historie zdibského zámku

            O zámku ve Zdibech se poprvé zmiňuje tereziánský katastr, v té době ještě pod označením vrchnostenský dům. Za stavebníka bývá pokládán František Maxmilián Hartman z Clarensteinu (1700-1729), který nosil přídomek "na Zdibech". Od r. 1729 byl jeho majitelem malostranský měšťan, směnárník povýšený do rytířského stavu, Jan del Curto z Morenbachu (1729-1768).

            Poprvé se termínem zámek označuje až v josefinském katastru. Koncem 18. a v prvé polovině 19. století se na zdibském zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž za připomenutí stojí zvláště ruská šlechtična, hraběnka Asbassová. Po dlouhou dobu spadaly Zdiby do historického Kouřimského kraje a tak je také zámek prezentován na Heberově rytině z počátku 19. století, která na své levé straně nese ještě slavobránu, snad postavenou při příležitosti průjezdu některého tehdejšího panovníka.

            Roku 1877 velkostatek Zdiby spolu se zámkem koupil od vídeňské banky "Credit Foncier", která jej měla v držení za účelem podpory "Volebního komitétu ústavověrných velkostatkářů" Martin Stejskal (část rodokmenu viz. níže), pražský podnikatel v pivovarnictví. Od té doby byl zámek s hospodářským dvorem a polnostmi v majetku tohoto rodu, až do neblahé doby "Vítězného února" po druhé světové válce, kdy jim byl zkonfiskován a celá rodina se rozešla do různých koutů republiky, především do pohraničí.

            V letech komunistického "spravování" se na zámku vystřídalo několik uživatelů. Zprvu zde byl státní statek, později zemědělské učiliště (v té době bylo podstatně přestavěno mansardové patro). Historickou ironií se stalo, že posledním uživatelem byl Státní ústav pro rekonstrukci památek, který na zámek vydal demoliční výměr kvůli jeho havarijnímu stavu, do něhož jej přivedla čtyřicetiletá ignorance. A tak jediným druhem, který v areálu zámku za bolševiků skutečně vzkvétal, byla neproniknutelná džungle bolševníku obrovského.

            V devadesátých letech 20. století zdevastovaný majetek restituovali dědici, přičemž se v plné síle ukázalo, jak hluboký byl úpadek, do něhož se zdejší klima dostalo. V ruinách se zde octly nejen hmotné statky, ale i etika a mezilidské vztahy. Bude třeba velkého úsilí k nápravě ve všech směrech.

 Martin STEJSKAL

             Sládek Martin Stejskal se narodil 19. 10. 1816 v Záluží u Hořovic na gruntu, jež měla jeho rodina v držení již po téměř dvě století, jako sedmý z osmi dětí. V Berouně se vyučil sladovnickému řemeslu (výuční list z 19. 8. 1832) a roku 1835 přišel do Prahy-Libně, kde nastoupil do Siegertova pivovaru jako sládek. Později se stal "podstarším" a v roce 1843 si tento pivovar najmul od pražské obce. V témže roce se oženil s Marií Světovou (nar. 26. 9. 1824 v Libni).

            Mezi léty 1864-1871 byl starostou v Libni. Získal velké zásluhy o obec, obzvláště za války v roce 1866, načež po něm byla pojmenována ulice v Libni.
Roku 1853 koupil statek v Ďáblicích, v roce 1865 dům č. 13 na Smíchově a v letech 1868 a 1869 také pozemky na Smíchově a postavil na nich domy čp. 295 a 338. V letech 1870-71 postavil na Smíchově pivovar, kam se roku 1871 přestěhoval. Konečně v roce 1877 získal velkostatek Zdiby a později i statek a mlýn v Chodouni u Berouna. V letech 1879-1885 byl zemským poslancem. Zemřel 23. 11. 1885 ve věku 69 let a je pochován v rodinné hrobce ve Zdibech. Jeho manželka Marie zemřela na Smíchově dne 6. 2. 1899 ve věku 74 let a je taktéž pochována ve Zdibech.V tomto manželství se narodilo devět dětí, z toho 5 synů a 4 dcery.

              Ve sládkovském řemesle pokračoval druhorozený syn Jan, který spravoval smíchovský pivovar "U čísla 1", který jeho otec založil. Podnik patřil mezi prvé závody u nás, které byly zařízeny na parní pohon. Až do první světové války měla varna kapacitu varu na 50 hl., později byla přestavěna na var 100-125 hl. Dva roky před svou smrtí, roku 1912, prodal pivovar nově ustavené společnosti smíchovských podnikatelů s názvem Občanský akciový pivovar.

            Janův syn Josef, vnuk Martina Stejskala (nar. 19. 3. 1857) se roku 1891 oženil s Karlou Kašparovou a ujal se hospodářství ve Zdibech. Z tohoto manželství se narodilo pět dětí, tři synové a dvě dcery. Josef Stejskal zemřel roku 1940 a spolu s manželkou je pochován v rodinné hrobce ve Zdibech, jakož i všechny jejich děti, které prošly většinou zvratových období 20. století.

            K zajímavostem zámeckého areálu ve Zdibech patří, že se ze zdejšího pramene začátkem 20. století čerpala výtečná voda a lahve plněné touto "Zdibskou vodou" byly dováženy i do některých potravinářských obchodů v Praze.