Jak si užít pálení čarodejnic
Napsal: pát dub 18, 2008 5:37 pm
Jako každoročně i letos se v předvečer prvního máje rozzáří stovky vater i malých ohníčků po celé naší republice. Poslední dubnový večer je totiž od nepaměti spojen s pálením filipojakubských ohňů.
Jak vznikl tento zvyk a co měl symbolizovat? Historikové se v názorech na tyto otázky různí, ale mnohé historické prameny mají jedno pravdivé jádro.Jedná se o pohanský zvyk zavlečený na naše území pravděpodobně Kelty.
Jeho význam můžeme hledat hlavně ve spojitosti s ukončením zimy a příchodem jara. Zima byla spojována s představou zlých mocností a duchů. Po svátku Filipa a Jakuba (dle starého kalendáře 1. května) se vyháněl dobytek na pastvu a jeho hlavní obživu bylo třeba ochránit před uhranutím. Proti zlu se bojovalo za pomocí plamene, a tak se před vyháněním stád pálili ohně - tzv. „Kult ochrany stád". Na nich se spaloval všechen nepořádek, který se během zimy nahromadil v okolí příbytků. Ve středověku se toto zlo vtělilo do podoby čarodějnic, které představovaly zlé moci. Odtud dnešní pojmenování „pálení čarodějnic".
V souvislosti s tímto zvykem není bez zajímavosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.
Měsíce duben a květen patří mezi tzv. „hasičské žně". Toto období se vyznačuje častým výskytem požárů vzniklých např. v souvislosti se spalováním klestu, větví a při vypalování trávy.
Proto je třeba připomenout si pár základních zásad při rozdělávání ohně:
před rozděláním ohně je třeba posoudit aktuální povětrnostní situaci (doba od posledních větších dešťových srážek, směr a sílu větru),
místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od hořlavých látek a vzdáleno minimálně 50 m od okraje lesních pozemků, vzdálenost od stohu je minimálně 100 m,
zakazuje se rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě či rákosí a ponechat ho bez dozoru,
při náhlém zhoršení počasí, zejména silném větru, je nutné pálení ihned přerušit a oheň uhasit,
po celou dobu pálení vatry zajistit dozor dospělé osoby, která v případě potřeby zasáhne a oheň uhasí
zajistit vhodné hasební prostředky, např. vědro s vodou, zahradní hadici, lopatu, písek,
ohniště lze opustit až po jeho úplném vyhasnutí a řádném uhašení zalitím vodou nebo zasypáním zeminou.
Možné je také si domluvit požární dozor s místními dobrovolnými hasiči.
Závěrem upozorňuji, že v případě nedodržení výše uvedených zásad, kdy dojde k požáru, se pachatel dopouští porušení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 písm. a) a tímto jednáním naplňuje skutkovou podstatu přestupku na úseku požární ochrany dle § 78 odst. 1 písm. l) dle výše citovaného zákona, za který lze uložit fyzické osobě pokutu až do výše 20 000 Kč.
Užijte si poslední dubnový večer bez zbytečného houkání sirén a hasičských vozů!
Jak vznikl tento zvyk a co měl symbolizovat? Historikové se v názorech na tyto otázky různí, ale mnohé historické prameny mají jedno pravdivé jádro.Jedná se o pohanský zvyk zavlečený na naše území pravděpodobně Kelty.
Jeho význam můžeme hledat hlavně ve spojitosti s ukončením zimy a příchodem jara. Zima byla spojována s představou zlých mocností a duchů. Po svátku Filipa a Jakuba (dle starého kalendáře 1. května) se vyháněl dobytek na pastvu a jeho hlavní obživu bylo třeba ochránit před uhranutím. Proti zlu se bojovalo za pomocí plamene, a tak se před vyháněním stád pálili ohně - tzv. „Kult ochrany stád". Na nich se spaloval všechen nepořádek, který se během zimy nahromadil v okolí příbytků. Ve středověku se toto zlo vtělilo do podoby čarodějnic, které představovaly zlé moci. Odtud dnešní pojmenování „pálení čarodějnic".
V souvislosti s tímto zvykem není bez zajímavosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.
Měsíce duben a květen patří mezi tzv. „hasičské žně". Toto období se vyznačuje častým výskytem požárů vzniklých např. v souvislosti se spalováním klestu, větví a při vypalování trávy.
Proto je třeba připomenout si pár základních zásad při rozdělávání ohně:
před rozděláním ohně je třeba posoudit aktuální povětrnostní situaci (doba od posledních větších dešťových srážek, směr a sílu větru),
místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od hořlavých látek a vzdáleno minimálně 50 m od okraje lesních pozemků, vzdálenost od stohu je minimálně 100 m,
zakazuje se rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě či rákosí a ponechat ho bez dozoru,
při náhlém zhoršení počasí, zejména silném větru, je nutné pálení ihned přerušit a oheň uhasit,
po celou dobu pálení vatry zajistit dozor dospělé osoby, která v případě potřeby zasáhne a oheň uhasí
zajistit vhodné hasební prostředky, např. vědro s vodou, zahradní hadici, lopatu, písek,
ohniště lze opustit až po jeho úplném vyhasnutí a řádném uhašení zalitím vodou nebo zasypáním zeminou.
Možné je také si domluvit požární dozor s místními dobrovolnými hasiči.
Závěrem upozorňuji, že v případě nedodržení výše uvedených zásad, kdy dojde k požáru, se pachatel dopouští porušení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 písm. a) a tímto jednáním naplňuje skutkovou podstatu přestupku na úseku požární ochrany dle § 78 odst. 1 písm. l) dle výše citovaného zákona, za který lze uložit fyzické osobě pokutu až do výše 20 000 Kč.
Užijte si poslední dubnový večer bez zbytečného houkání sirén a hasičských vozů!
