Zdiby.cz

Z P R Á V A stav kanalizace a ČOV Zdiby
Datum: 02/2016 Ing. Stanislav Zdrůbek
Provoz ČOV a kanalizace
1. Úvod

Stoková síť obce Zdiby a ČOV Zdiby slouží k odvodu a likvidaci odpadních vod obce Zdiby.
Obec Zdiby se skládá ze 4 částí (Přemyšlení, Veltěž, Zdiby a Brnky).
V části Zdiby-Přemyšlení je vybudována centrální stoková síť, jak v místech staré zástavby, tak v nových lokalitách bytové výstavby. Veřejná kanalizace chybí v lokalitách s převažující chatařskou výstavbou Na Holosmetkách). V části Zdiby-Veltěž je stoková síť dokončena. V části Zdiby je vybudována stoková síť ve všech ulicích mimo ulice J.Kámena a ulic na Zlatém kopci. V části Zdiby-Brnky je vybudována stoková síť pouze na Zlatém kopci a v ulici Přemyšlenská.

2. Technický popis kanalizační sítě SS Zdiby

Veřejná splašková kanalizace obce Zdiby je oddílná gravitační kanalizace, která je zakončena kontinuální ČOV CFR SD 2x225. Stoková síť je tvořena dvěma hlavními stokami „A“ a „B“ zakončenými hlavním přivaděčem na obecní čistírnu odpadních vod a podružnými stokami
X, Y pro napojení místních oblastí Zlatý kopec a K Holosmetkům.
Přivaděč na ČOV je zhotoven v horní části z kameninových trub, resp. v dolní části z plastových trub dimenze DN500. Ostatní stoková síť je tvořena kameninovým potrubím DN300 (nejstarší etapa – stoky A), resp. plastovým potrubím PVC DN300 (následné etapy – stoky B, X, Y). Na okrajových územích obce Zdiby jsou vybudovány tlakové kanalizace, zaústěné do koncových šachet hlavních kanalizačních řadů.
V trasách kanalizace jsou osazeny metrové revizní kanalizační šachty zhotovené z prefabrikovaných skruží s betonovým kónusem, popř. s betonovou překladní deskou a litinovými poklopy. U kanalizace (stoka B) vedené v hrázi rybníka jsou osazeny obetonované celoplastové kanalizační šachty.
Na gravitační stokové síti jsou osazeny dvě čerpací stanice ČŠ Klecany a ČŠ Brnky. ČŠ Klecany slouží pro přečerpávání splaškových vod z lokalit výstavby RD (CENTRAL GROUP a RMS Remízky), ČŠ Brnky slouží k přečerpávání odpadních vod z lokalit pod Zlatým kopcem a Brnky.
Jednotlivé stavební objekty jsou napojeny na gravitační kanalizaci samostatnými gravitačními kanalizačními přípojkami přes betonové prefabrik. šachty DN1000, resp. obetonované plastové revizní šachty DN800-1000. Na veřejnou tlakovou kanalizaci jsou objekty napojeny pomocí kanalizačních tlakových přípojek s domovními čerpacími šachtami.
Celkový počet kanalizačních přípojek: 825
Centrální dešťová kanalizace v obci není. Dešťové vody z jednotlivých stavebních objektů jsou likvidovány vsakem na přilehlém okolním pozemku objektu. Dešťové vody z komunikací jsou svedeny do zasakovacích pasů kolem komunikací, popř. svedeny přes uliční vpustě, místní propustky, dešťové kanalizace, odvodňovací příkopy do zasakovacích objektů, resp. do Zdibského potoka.

Celková délka stokové sítě je 23.712,6 bm, z toho gravitační stoky mají délku 16.840,19bm a tlakové stoky 6872,41bm. Materiálové provedení stok: 3.203,79bm – kamenina a 20.508,81bm plast.
Celková hodnota stokové sítě dle majetkové evidence je cca 111.606 tis. Kč.

3. Technický popis ČOV Zdiby

ČOV Zdiby je mechanicko-biologická kontinuální ČOV CFR 2x225, která sestává z mechanického předčištění (lapák štěrku, strojní česle, rotační síto, lis shrabků, lapák písku), čerpací stanice mechanicky předčištěných vod, rozdělovacího objektu, dvou biologických čistících linek (tříkomorový selektor, denitrifikační, nitrifikační a dosazovací nádrž), kalové koncovky (zahušťovací nádrž, kalojemy, odstředivka) a chemického hospodářství a měrného objektu. Celá ČOV je umístěna v uzavřeném nadzemním objektu. Součástí ČOV je i navážecí jímka pro svoz odpadních vod ze žump. Projektovaná kapacita ČOV Qd = 450 m3/d, celkové látkové zatížení 180kg/d, kapacita 3000EO.
Vyčištěné odpadní vody odtékají gravitační kanalizaci DN200 do recipientu.
Recipient – řeka Vltava, identifikační číslo vypouštěné vody 120402, ČHP: 1-12-02-017,
říční km: 37,15, pravý břeh.
Množství vypouštěných vod je měřeno pomocí Parshallova žlabu a ultrazvukové sondy s vyhodnocovací jednotkou. Poslední posouzení funkčnosti způsobilosti měrného objektu ze dne 29.1.2015 f. AQUAMONITORING, s.r.o., (organizace autorizovaná ÚNMZ č.j. SPR/064/3000/12-2 k výkonu úředního měření průtoku vody hydrometrováním v prizmatických korytech nebo prostřednictvím měrných přelivů a žlabů a jímání kapalin do odměrných nádrží).

Celková hodnota ČOV dle majetkové evidence je cca 23.409 tis. Kč


4. Vypouštění odpadních vod-nakládání s vodami

Koncem roku 2015 skončila platnost 10-ti letého rozhodnutí nakládání s odpadními vodami a jejich vypouštění z ČOV Zdiby do Vltavy čj. 100/56911/2014 ze dne 3.2.2005, vč. jeho změny ze dne 18.12.2007 (čj. 100/79813/2007). Na základě získaného stavebního povolení na rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby bylo získáno nové rozhodnutí s nakládáním s vodami a vypouštění odpadních vod z obecní ČOV do toku Vltavy (čj. 100/18372/2015) ze dne 16.7.2015 na dobu do 31.7.2025. Protože se toto rozhodnutí vztahuje na realizaci stavby „Rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby“, bylo na konci roku zažádáno o vydání rozhodnutí o nakládání s vodami a vypouštění odpadních vod z obecní ČOV do toku Vltavy na dobu než bude provedena výstavba a rozšíření stávající ČOV v souladu s PD „Rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby“ dle platného stavebního povolení.
V roce 2015 bylo čištěno 159.218 m3/rok odpadních vod (průměr: 436 m3/d). Průměrné denní množství čištěných vod od začátku roku se zvýšil ze 400 m3/d na 460 m3/d.
V současné době je napojeno na stokovou síť obce Zdiby téměř 3000 obyvatel. Zvýšené produkci odpadních vod odpovídalo i zvýšené přivedené látkové zatížení odpadních vod, které na konci roku odpovídalo znečištění více než 2.900 EO. V současné době je čistírna odpadních vod hydraulicky i látkově zatížena na 97% své projektované kapacity.
S ohledem na skutečnost, že nelze předpokládat realizaci stavby „Rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby“ dříve než v roce 2017 (s ohledem na zabezpečení potřebných finančních prostředků) a s nejbližším předpokládaným uvedením rozšířené ČOV do provozu v roce 2018, bylo nutné stanovit maximální hodnoty hydraulického a látkového zatížení stávající čistírny odpadních vod do doby realizace jejího rozšíření. Na základě posouzení stávající čistírny odpadních vod, lze konstatovat, že ČOV lze hydraulicky a látkově přetížit maximálně o 15% její projektové kapacity. Jinými slovy z toho vyplývá, že průměrné denní množství odpadních vod nepřekročí 517 m3/d a látkové zatížení bude odpovídat max. 3450EO.
Během roku 2016 bude dokončeno nebo uvedeno do provozu dalších cca 60 kanalizačních přípojek od rozestavěných nebo rekonstruovaných staveb. V roce 2017 s ohledem na platná stavební povolení a rozsah zasíťovaných stavebních parcel lze předpokládat, že do užívání přibyde dalších cca 60 kanalizačních přípojek. Další připojování nových nemovitostí již na stávající čistírnu odpadních vod, bez jejího rozšíření nebude možné. Současně nelze ani počítat bez rozšíření ČOV se zvýšením příjmu odpadních vod ze žump nad stávající stav.

Překročení projektované kapacity ČOV sebou přináší, ale i některé potřebné úpravy strojního zařízení, zejména posílení dodávky vzduchu (výměnu dmychadel za výkonnější), i následné řešení odtokové kanalizace z ČOV atd.


5. Kvalita vypouštěné vody

I v roce 2015 ČOV pracovala spolehlivě, účinnost čištění odpadních vod byla dobrá, byly plněny limity stanovené pro vypouštěné zbytkové koncentrace znečištění do recipientu. Nikdy nebyly překročeny maximální limity vypouštěného znečištění u jednotlivých ukazatelů (CHSK Cr, BSK5, NL, N-NH4, Pc) ve vodoprávním rozhodnutí.
Průměrná koncentrace zbytkového znečištění ve vypouštěných odpadních vodách byla v ukazatelích (CHSK Cr = 24,1 mg/l, BSK5= 4,0 mg/l, NL = 5,3 mg/l, N-NH4 = 2,34 mg/l,
Pc = 1,5 mg/l).
Celkově bylo za rok 2015 odstraněno znečištění v ukazatelích CHSK Cr = 124,6 t/rok,
BSK 5 = 60,1 t/rok, NL = 73,3 t/rok, N-NH4 = 11,4 t/rok, Pc = 1,5 t/rok).
V rámci čistícího procesu bylo zlikvidováno cca 10 t shrabků a písku a 260 t odvodněných kalů.


6. Technický stav kanalizace

V roce 2015 nedošlo k zásadní poruše na stokové síti splaškové kanalizace obce Zdiby, ani k poruchám na čerpacích stanicích ČŠ Klecany, resp. ČŠ Brnky.
K bezproblémovému chodu čerpacích stanic přispělo jejich pravidelné čištění tlakovým vozem. Na provoz kanalizace má rozhodující vliv především dostatečný spád jednotlivých gravitačních stok, ochrana stok před splavováním písků, štěrků, zeminy (posypového materiálu) při přívalových srážkách nebo při rychlém probíhajícím tání sněhu z povrchu vozovek přes větrací otvory poklopů kanalizačních šachet. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby minimální spád u veřejné gravitační kanalizace byl vyšší než 1,4%, minimální spád kanalizačních přípojek – min. 2%. Tím bylo dosaženo potřebných unášecích rychlostí odpadních vod v kanalizačním potrubí. U kanalizačních stok s nedostatečným spádem, popř. s prohyby dochází k nežádoucí sedimentaci NL odpadních vod, tvorbě nárustů s následným vyhníváním. Dané stoky je pak nutné nákladně proplachovat a čistit.
Současně je nutné při rekonstrukcích vozovek (místních komunikací) klást důraz na jejich řádné odvodnění mimo oddílnou splaškovou kanalizaci, včetně vhodného sklonu vozovky v místě kanalizačních poklopů revizních šachet, který zabrání natékání dešťových vod do splaškové kanalizace.
Při rekonstrukcích místních komunikací je nutné provádět důsledné vyrovnání kanalizačních poklopů do nivelity vozovky, vč. výměny popraskaných vyrovnávacích betonových kroužků pod samotným rámem kanalizačních poklopů.
U nově napojovaných nemovitostí do veřejné kanalizace se nedovoluje napojování dešťových a průsakových podzemních vod do oddílné splaškové kanalizace. Ale i přes tento zákaz bylo u některých nemovitostí zjištěno při namátkových kontrolách svedení určitého podílu dešťových a průsakových vod do veřejné splaškové kanalizace. S kontrolami likvidace dešťových vod se bude pokračovat i v letošním roce, aby se zabránilo vyplavování stokové sítě při přívalových deštích a s ohledem na omezenou kapacitu stávající ČOV i odtokové kanalizace z ČOV Zdiby. Současně bude, jako už nyní, vyžadováno prokazování likvidace dešťových a průsakových vod na pozemku objektu v rámci kolaudace stavby.
Veřejná tlaková kanalizace je v odpovídajícím dobrém stavu, během roku 2015 nedošlo k zásadní poruše na domovních čerpacích šachtách. Doporučujeme provádění pravidelných servisních kontrol domovních čerpacích šachet (min. 1x za dva roky) tak, aby se zvýšila životnost daných zařízení a předcházelo závažnějším poruchám. S ohledem na kvalitu produkovaných odpadních vod doporučujeme provádět pravidelné čištění domovních čerpacích šachet od tukových nárustů ze strany jejich uživatelů.
V rámci napojování koncové nemovitosti na slepém konci tlakového řádu v ulici Zdibská byl vyčištěn nepoužívaný ucpaný kus slepé tlakové větve tA. Při této příležitosti bylo zjištěno ucpání neprovozovaného spoje tlakového potrubí mezi tlakovými řady tAD a tAC v ulici Zdibská. Tato část tlakového potrubí bude uvolněna, až bude zajištěno napojení koncových nemovitostí na konci stoky tAD1 a tAD2.


7. Technický stav ČOV

Technický stav ČOV odpovídá stáří čistírny odpadních vod. V rámci pravidelné údržby strojního zařízení a řídícího systému se provádí potřebná údržba, příp. opravy strojních zařízení, výměny opotřebovaných součástí, výměny olejových náplní a mazacích hmot.
S ohledem na navýšení kapacity ČOV na 3450EO bude nutné zajistit především výměnu stávajících dvou dmychadel za výkonnější, kvůli dodávce potřebného množství vzduchu při zvýšeném látkovém zatížení.
Ze stavebního hlediska bude nutné především vyměnit zkorodované vstupní vrata zejména u kalové koncovky a nechat zazdít montážní otvor nad nimi a zajistit potřebné odvětrání místnosti kalové koncovky.


8. Odtok vyčištěné vody z ČOV

Vyčištěná voda z ČOV odtéká do recipientu (Vltava) původní odtokovou kanalizací DN200 z kameniny, která sloužila pro odtok vod z areálu TESLY. Kanalizace je v polohavarijním stavu. Na mnoha místech je popraskaná a prorostlá množstvím kořenů okolních náletových stromů. Vede po různých cizích nepřístupných pozemcích. V dolní části kanalizace (úsek od zástavby v Klecanech – po výústní objekt na břehu řeky Vltavy) je již v rámci rekonstrukce vyměněna její část za novou PVC kanalizaci DN400.
Přístup k odtokové kanalizaci tlakovými čistícími vozy je velmi problematický. Je vlastně přístupná pouze část kanalizace ve středním úseku polní lesní cestou, v úseku mezi ČOV a lesem vede tato odtoková kanalizace přes rozbahněnou louku, kam se nedá v současné době dostat žádnou odpovídající mechanizací.
Kanalizace je dle možností čištěna od prorostlých kořenů tlakovými vozy, v některých místech byly kořeny odřezávány i rotační frézou, ale s ohledem na popraskání kanalizace, instalace spádových šachet, nelze provést celkové vyfrézování celého úseku. S ohledem na stav kanalizace, její dimenzi i přístup je nutné výtokovou kanalizaci vyměnit od stávající ČOV po již vyměněný dolní úsek za novou kapacitně vyhovující kanalizaci DN400 v souladu s PD „Rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby“.


9. Závěr

Pokud se má zajistit odpovídající likvidace odpadních vod z obce Zdiby je nezbytné při stávajícím stavu napojených nemovitostí, počtu zasíťovaných stavebních parcel, množství rozestavěných objektů, resp. probíhajících rekonstrukcí, včetně výstavby objektů občanské vybavenosti (školy, školky, obchody atd.) zabezpečit intenzifikaci stávající čistírny odpadních vod na dvojnásobnou kapacitu. S ohledem na stávající stav naplněnosti kapacity stávající ČOV Zdiby a v důsledku růstu počtu připojených obyvatel v letech 2016, 2017 na stávající stokovou síť je uvedení do provozu rozšířené ČOV nezbytné nejpozději na začátku roku 2018. To znamená, že intenzifikace ČOV by se měla realizovat nejpozději v roce 2017.
Rozšířená kapacita ČOV Zdiby pro 6000EO zajistí nejen likvidaci odpadních vod ze stávajících zasíťovaných stavebních parcel, ale i z dalších částí obce dosud neodkanalizovaných, které budou zasíťovány v rámci projektu „Rozšíření kanalizace a ČOV Zdiby“ tzn. (ulic J.Kámena, Polní, Lomená, Zelená, Růžová, Horní, Liliová, Pod Mezí, Šípková, Pod Hájem, Javorová, Buková, Zapadlá, Jasanová, Přemyšlenská, Dolní, Stinná, Střední, Zlatý kopec, Větrná atd.), včetně napojení části Brnky.
Rozšířená kapacita ČOV by měla sloužit i k likvidaci odpadních vod ze žump z neodkanalizovaných objektů obce Zdiby.

Nejsem odborník na kanalizaci, ale podle této správy je stav kanalizace ve Zdibech dokonalý.
Každý den se však přesvědčuji o opaku na ulici K Holosmetkům, kde hlavní větev kanalizace neustále smrdí. Je to jediná lokalita ve Zdibech, kde se toto děje. Tento stav je již od výstavby.
I přes několik žádostí na úřadu aspoň o výměnu kanálových vík za jiná bezděrová se nic nestalo.
Možná je to stejný přístup jako k osvětlení a neizolovaným drátům.

Me spis zajimaji pocty EO, jelikoz jsme zadali na zasedani zastupitelstva 30.12. vedeni obce o navrh opatreni, ktere by zjistili pricinu proc soucasna kapacita neodpovida. Jak jsme zminili, je mozne ze nektere domy jsou napojeny spatne a mely by se tyto pripoje resit. Jako spatne pripojeni bylo mysleno napriklad neopravene svedeni destovych vod.
Bohuzel zatim nemame zadnou odezvu jako zastupitele o problemu, ktery jsme zadali resit. Je totiz efektnejsi resit jadro problemu, nez ho obchazet tim, ze se jen navysi kapacita, coz enorme finacne zatizi nasi obec na mnoho roku.

Viz napriklad jak se to resi jen kousek od nas.
http://www.novinky.cz/domaci/395221-kou ... izace.html

V loňském roce prověřily PVK tzv. kouřovou metodou celkem 22 kilometrů kanalizace. Během průzkumu bylo odhaleno 62 závad v odvodnění jednotlivých nemovitostí.

„Kouřové zkoušky kanalizace se provádějí proto, abychom nezatěžovali čistírnu odpadních vod. Dešťové vody do kanalizace nepatří, patří do oddělené dešťové kanalizace,“ popsal Novinkám tiskový mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Kouřová zkouška kanalizace se provádí tak, že se ve veřejném prostoru pomocí ventilátoru vhání mlha do splaškové kanalizace a do kanalizačních přípojek. Pokud je do kanalizační přípojky na splaškové kanalizaci nesprávně napojeno i srážkové odvodnění z nemovitosti, mlha se objeví například v okapech. „Pokud na něco takového přijdeme, tak majitele nemovitosti vyzveme k nápravě, a pokud tak neučiní, tak mu hrozí sankce podle zákona až 200 tisíc korun,“ dodal Mrázek.

PVK provozovaly v roce 2015 vedle Ústřední čistírny odpadních vod dalších 20 pobočných čistíren: Březiněves, Horní Počernice-Čertousy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Královice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín, Svépravice, Uhříněves-Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

Já bych se chtěl zeptat, zda parcela v Šulkovně 54/8 má sloužit jako jakýsi vsakovací prostor pro vypuštěné" vyčištěné "vody z čističky.
Od dob kdy nastal jakýsi výron tohoto média v břehu Přemyšleňského potoka a podmáčení celé louky, se louka nedá pro svoji rozbahněnost přejít, natož přejet vozidlem. A to jsme měli suché období. Původně se dala louka přejít středem, kde byla cesta. Je pravděpodobné, že se voda z čističky dostává do potoka, kam chodí pít zvěř. Je to tak správné?
A druhá otázka, kterou zde zmínil kango , skutečně technicky nelze řešit smrad z kanalizace podle cesty K Holosmetkům, nebo je nezájem toto řešit? Občas se zde pohybuji a smrad je nechutný. Když něco zastupitelé dělají, vždy je to tzv. ve prospěch občanů. Nemohl by se někdo, ve prospěch občanů Holosmetek, zabývat řešením této kanalizace, aby jim toto prostředí bylo přívětivé?
Dále se ve zprávě hovoří o odvodnění ulic jakýmisi vsakovacími místy. Zde bych se chtěl zeptat, zda to platí u ulice Průběžné, kde se poblíž křižovatky s ulicí U Rybníka v zatáčce stále tvoří kaluž vody, zasahující až do půli vozovky. Což nutí vozidla jedoucí z Klecan pohybu do protisměru. Viz včera. Za jak dlouho se plánuje, že se takto veliká louže vsákne ?

jenik789 píše:Me spis zajimaji pocty EO, jelikoz jsme zadali na zasedani zastupitelstva 30.12. vedeni obce o navrh opatreni, ktere by zjistili pricinu proc soucasna kapacita neodpovida. Jak jsme zminili, je mozne ze nektere domy jsou napojeny spatne a mely by se tyto pripoje resit. Jako spatne pripojeni bylo mysleno napriklad neopravene svedeni destovych vod.
Bohuzel zatim nemame zadnou odezvu jako zastupitele o problemu, ktery jsme zadali resit. Je totiz efektnejsi resit jadro problemu, nez ho obchazet tim, ze se jen navysi kapacita, coz enorme finacne zatizi nasi obec na mnoho roku.

Viz napriklad jak se to resi jen kousek od nas.
http://www.novinky.cz/domaci/395221-kou ... izace.html

V loňském roce prověřily PVK tzv. kouřovou metodou celkem 22 kilometrů kanalizace. Během průzkumu bylo odhaleno 62 závad v odvodnění jednotlivých nemovitostí.

„Kouřové zkoušky kanalizace se provádějí proto, abychom nezatěžovali čistírnu odpadních vod. Dešťové vody do kanalizace nepatří, patří do oddělené dešťové kanalizace,“ popsal Novinkám tiskový mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Kouřová zkouška kanalizace se provádí tak, že se ve veřejném prostoru pomocí ventilátoru vhání mlha do splaškové kanalizace a do kanalizačních přípojek. Pokud je do kanalizační přípojky na splaškové kanalizaci nesprávně napojeno i srážkové odvodnění z nemovitosti, mlha se objeví například v okapech. „Pokud na něco takového přijdeme, tak majitele nemovitosti vyzveme k nápravě, a pokud tak neučiní, tak mu hrozí sankce podle zákona až 200 tisíc korun,“ dodal Mrázek.

PVK provozovaly v roce 2015 vedle Ústřední čistírny odpadních vod dalších 20 pobočných čistíren: Březiněves, Horní Počernice-Čertousy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Královice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín, Svépravice, Uhříněves-Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

Dobrý den,

dovolil bych si svým prvním příspěvkem na fóru doplnit pát informací o problematice obecně. Do obecních záležitostí nevidím, ale myslím, že na dané řečnické otázky lze obecně odpovědět.

1) Kapacita ČOV začíná být nevyhovující a příčinou si myslí, že je nárůst obyvatel obce a připojených nemovitostí. Samozřejmně černé připojení dešťových svodů je problém, ale nikoliv asi ten nejzásadnější. ČOV má své návrhové parametry, mezi které nepatří jen množství odpadní vody za den, ale také množství přitékajícího znečištění. Dešťové vody v kanalizaci mají zejména vliv na efektivitu čištění odpadní vody, ale domnívám se, že v případě Zdib nezpůsobují nekapacitu ČOV. 1EO je charakterizován množstvím odpadní vody a znečišťujících látek, které vyprodukuje 1 obyvatel za 1 den. Avšak počet EO se nerovná počtu obyvatel. Množství odpadní vody a znečišťujících látek se např. pro občasnkou vybavenost, průmysl a další přepočítá na právě počty EO a tím se navyšuje počet EO produkujících odpadní vody při zachování obyvatel připojených na kanalizaci.

2) Kouřová metoda lze využívat pouze na gravitačních stokách, které tvoří něco přes 2/3 celkové délky kanalizace v obci. Nelze ji tedy využít k celému řešení problému černého vypouštění dešťových vod. Hlavně by toto opatření neřešilo problém, že je kapacita ČOV výhledově nekapacitní.

3) Voda vypouštěná z ČOV není zdravotně závadná a teoreticky by nemělo vadit, že se dostane do potoka. Zvířata by s tím neměla mít větší problém (v případě, že ČOV pracuje, tak jak má). Z hlediska k nakládání s vodami to problém může být, protože ČOV má jasně dáno, kam a jaké koncentrace látek může vypouštět.

Dobrý den Filip,
"
3) Voda vypouštěná z ČOV není zdravotně závadná a teoreticky by nemělo vadit, že se dostane do potoka. Zvířata by s tím neměla mít větší problém (v případě, že ČOV pracuje, tak jak má). Z hlediska k nakládání s vodami to problém může být, protože ČOV má jasně dáno, kam a jaké koncentrace látek může vypouštět."

Chtěl bych se zeptat, zda čistička dokáže vyčistit odpadní vodu od antikoncepce, od antibiotik a jiných léků,nebo pracích prášků, které by zvěř touto vodou dostávala do trávícího ústrojí?