Porušení zákona ze strany pana starosty a zastupitelů
-
Petr Dubský
- Příspěvky: 46
- Registrován: pát led 27, 2006 8:20 am
Porušení zákona ze strany pana starosty a zastupitelů
Vážení občané jsem povinnen Vás informovat o porušování Ústavy a zákonů ze strany pana starosty potažmo zastupitelstva. Jedná se o neprojednání připomínek občanů zaslané panu starostovi a zastupitelům k projednávanému rozpočtu na rok 2006. Vážení občané nejedná se pouze o tuto připomínku, ale jedná se hlavně o Vás, o Vaše připomínky, že nelze Vás přehlížet, pokud vznesete připomínky na zastupitelstvu. Nechci Vás zde zahrnovat paragrafy a zákony, ale zřejmě se tomu nevyhnu. Tudíž se to budu snažit Vám vysvětlit v obecnější rovině.
Každý občan má právo podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Ústavním pořádkem zaručené právo podílu občanů na správě věcí veřejných je v oblasti územní samosprávy realizováno mj. vymezením práv občanů obce podle § 16 zákona o obcích, která umožňují občanům obce, aby se stanoveným způsobem mohli podílet na výkonu působnosti územního samosprávného celku. Při interpretaci jednotlivých ustanovení § 16 zákona o obcích je proto třeba respektovat jejich ústavněprávní rovinu a tato ustanovení zásadně nevykládat restriktivním způsobem.
Podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích může občan obce požadovat projednání určité záležitosti, přičemž z obsahu tohoto ustanovení a z jeho vztahu k právu podle § 16 odst. 2 písm. g) je třeba dovodit povinnost rady nebo zastupitelstva obce tuto záležitost projednat. Podle § 16 odst. 2 písm. g) může občan podávat návrhy, podněty a připomínky, přičemž tomuto právu odpovídá zákonem výslovně zakotvená povinnost příslušného orgánu obce návrh, podnět či připomínku ve stanovené lhůtě vyřídit.
Oběma způsobům je společná povinnost se žádostí, resp. návrhem, připomínkou či podnětem věcně zabývat (tj. nemůže se věcí odmítnout meritorně zabývat, neboť by porušil výše uvedená práva občana obce, resp. ústavním pořádkem garantované právo občana obce podílet se na správě věcí veřejných). Rozdíl mezi „vyřízením“ a „projednáním“ tak spočívá pouze v určení konkrétního způsobu, jakým se bude příslušný orgán obce danou věcí meritorně zabývat, neboť ze vztahu obou uvedených práv vyplývá, že projednání určité záležitosti je třeba považovat za kvalifikovaný způsob jejího vyřízení (právo podle písm. f/ směřuje vždy vůči kolektivnímu orgánu obce – zastupitelstvu či radě; právo podle písm. g/ může být uplatněno vůči jakémukoli orgánu obce, a tím je dán též možný způsob věcí se zabývat).
Jestliže se příslušný orgán obce rozhodne určitou záležitost v samostatné působnosti obce na žádost občana obce věcně neprojednávat, musí toto své rozhodnutí náležitě odůvodnit, aby v případě pozdějších sporů nevznikla o projevené vůli orgánu obce žádná pochybnost. Vždy je však třeba, aby se příslušný orgán nejprve s návrhem na projednání určité záležitosti pečlivě seznámil (např. přečtením žádosti občana obce) a až poté vyjádřil svým usnesením vůli věc neprojednávat, včetně odůvodnění takového rozhodnutí.
Obdobné platí i v případě realizace práva podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.
Závěr:
1) Příslušný orgán obce je povinen se předloženou záležitostí, případně návrhem, podnětem nebo připomínkou věcně zabývat (zásadně ji nemůže odmítnout, aniž by se jí meritorně zabýval).
2) Z této zásady existují dvě výjimky: orgán obce nemusí předloženou záležitost meritorně projednat tehdy, jestliže jde o opakování téhož návrhu stejnými osobami, aniž by obsahoval nové skutečnosti, nebo tehdy, jestliže jde o zneužití práva (příp. tzv. šikanózní výkon práva), tj. výkon práva v rozporu se zákonem či dobrými mravy (zejména v případě obstrukčních a zjevně bezobsažných podání). Což není náš případ
3) Výjimky je třeba aplikovat restriktivně a pouze v případech, kdy nebude pochybnost o splnění podmínek. Rozhodnutí příslušného orgánu o odmítnutí návrhu současně musí být náležitě odůvodněno, aby v budoucnu nevznikly pochybnosti o jeho postupu.
K tomuto je nutné dodat, že pan starosta tento doporučený dopis s připomínkami k rozpočtu na rok 2006 od občanů zatajil. Takže panu starostovi doporučuji revokovat usnesení zastupitelstva, jak mu to umožňuje zákon o obcích.
Pane starosto z které strany to teď vidíte jednostranně?? Z Vaší nebo z naší strany?? Ale tady se mi asi Vaší odpovědi nedostane snad na některém jednání zastupitelstva???
Každý občan má právo podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Ústavním pořádkem zaručené právo podílu občanů na správě věcí veřejných je v oblasti územní samosprávy realizováno mj. vymezením práv občanů obce podle § 16 zákona o obcích, která umožňují občanům obce, aby se stanoveným způsobem mohli podílet na výkonu působnosti územního samosprávného celku. Při interpretaci jednotlivých ustanovení § 16 zákona o obcích je proto třeba respektovat jejich ústavněprávní rovinu a tato ustanovení zásadně nevykládat restriktivním způsobem.
Podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích může občan obce požadovat projednání určité záležitosti, přičemž z obsahu tohoto ustanovení a z jeho vztahu k právu podle § 16 odst. 2 písm. g) je třeba dovodit povinnost rady nebo zastupitelstva obce tuto záležitost projednat. Podle § 16 odst. 2 písm. g) může občan podávat návrhy, podněty a připomínky, přičemž tomuto právu odpovídá zákonem výslovně zakotvená povinnost příslušného orgánu obce návrh, podnět či připomínku ve stanovené lhůtě vyřídit.
Oběma způsobům je společná povinnost se žádostí, resp. návrhem, připomínkou či podnětem věcně zabývat (tj. nemůže se věcí odmítnout meritorně zabývat, neboť by porušil výše uvedená práva občana obce, resp. ústavním pořádkem garantované právo občana obce podílet se na správě věcí veřejných). Rozdíl mezi „vyřízením“ a „projednáním“ tak spočívá pouze v určení konkrétního způsobu, jakým se bude příslušný orgán obce danou věcí meritorně zabývat, neboť ze vztahu obou uvedených práv vyplývá, že projednání určité záležitosti je třeba považovat za kvalifikovaný způsob jejího vyřízení (právo podle písm. f/ směřuje vždy vůči kolektivnímu orgánu obce – zastupitelstvu či radě; právo podle písm. g/ může být uplatněno vůči jakémukoli orgánu obce, a tím je dán též možný způsob věcí se zabývat).
Jestliže se příslušný orgán obce rozhodne určitou záležitost v samostatné působnosti obce na žádost občana obce věcně neprojednávat, musí toto své rozhodnutí náležitě odůvodnit, aby v případě pozdějších sporů nevznikla o projevené vůli orgánu obce žádná pochybnost. Vždy je však třeba, aby se příslušný orgán nejprve s návrhem na projednání určité záležitosti pečlivě seznámil (např. přečtením žádosti občana obce) a až poté vyjádřil svým usnesením vůli věc neprojednávat, včetně odůvodnění takového rozhodnutí.
Obdobné platí i v případě realizace práva podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích.
Závěr:
1) Příslušný orgán obce je povinen se předloženou záležitostí, případně návrhem, podnětem nebo připomínkou věcně zabývat (zásadně ji nemůže odmítnout, aniž by se jí meritorně zabýval).
2) Z této zásady existují dvě výjimky: orgán obce nemusí předloženou záležitost meritorně projednat tehdy, jestliže jde o opakování téhož návrhu stejnými osobami, aniž by obsahoval nové skutečnosti, nebo tehdy, jestliže jde o zneužití práva (příp. tzv. šikanózní výkon práva), tj. výkon práva v rozporu se zákonem či dobrými mravy (zejména v případě obstrukčních a zjevně bezobsažných podání). Což není náš případ
3) Výjimky je třeba aplikovat restriktivně a pouze v případech, kdy nebude pochybnost o splnění podmínek. Rozhodnutí příslušného orgánu o odmítnutí návrhu současně musí být náležitě odůvodněno, aby v budoucnu nevznikly pochybnosti o jeho postupu.
K tomuto je nutné dodat, že pan starosta tento doporučený dopis s připomínkami k rozpočtu na rok 2006 od občanů zatajil. Takže panu starostovi doporučuji revokovat usnesení zastupitelstva, jak mu to umožňuje zákon o obcích.
Pane starosto z které strany to teď vidíte jednostranně?? Z Vaší nebo z naší strany?? Ale tady se mi asi Vaší odpovědi nedostane snad na některém jednání zastupitelstva???