Zrušení mapování hluku a provádění opatření k jeho snižování v naší obci! - URGENTNÍ - LHŮTA K PODÁNÍ DO 15.9.2016

[jenik789]

Diky Eve Slavikove jsme byli informovani a jako opozicni koalice zaciname konat co muzeme. Nase obec ani nevedela, ze lobisticke developerske skupiny toto na nas "upekli". Schvaleni se muze otevrit brana developerum skrze schvalovaci process EIA.
************************************************

Vážení představitelé níže uvedených obcí či měst!

Dovoluji si Vás oslovit jako občan Zdib, ke kterému se dostala důležitá informace týkající se plánované změny právní úpravy v oblasti měření hluku. Tato úprava vyjímá z mapování hluku právě vaše obce a já se domnívám, že by mohla být do budoucna přítěží pro život v těchto oblastech.

Již dnes jsou okraje Prahy abnormálně zatížené výstavbou, a to nejen obytnou, ale především průmyslovou, k čemuž se váže stále stoupající doprava osobní i nákladní. Tlak ze strany průmyslových gigantů na výstavbu v okrajových částech Prahy je velmi silný, a to pouze díky ekonomické výhodnosti této lokality. Přitom tato výstavba a provoz logistických areálů se silně dotýká kvality našeho života a zdraví. To, co nás chrání, jsou limity, ať již imisní nebo hlukové.

Zrušení hlukového mapování a následné realizování opatření na snižování hluku se týká těchto obcí: Bořanovice, Černošice, Čestlice, Dobřejovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Horoměřice, Hostivice, Hovorčovice, Husinec, Chrášťany, Chýně, Jeneč, Jesenice, Jinočany, Jirny, Klecany, Kněževes, Květnice, Líbeznice, Měšice, Modletice, Nučice, Nupaky, Ořech, Průhonice, Psáry, Roztoky, Rudná, Říčany, Sibřina, Šestajovice, Tuchoměřice, Únětice, Úvaly, Vestec, Zbuzany, Zdiby, Zlatníky- Hodkovice.

MMR rozeslalo do mezirezortního připomínkování návrh nové vyhlášky o vymezení aglomerací, kde se má provádět hlukové mapování a následně realizovat opatření na snižování hluku. Tato nová vyhláška má nahradit starou č. 562/2006 (viz příloha). V původní pražské aglomeraci byly všechny pražské městské části (katastrální území) a prstenec obcí a měst okolo Prahy (viz. seznam obcí výše). Současný návrh vyhlášky vypouští katastrální území na okraji Prahy, a i okolní mimopražské obce a města, aglomeraci zmenšuje jen na "vnitřní území hl.m. Prahy".


Ve vypuštěných územích se pak nebude provádět hlukové mapování a ani nebudou prováděna následná opatření ke snížení hluku v území, přestože v tomto území již hluk je a bohužel se plánují další stavby, které by jej tam ještě zvýšily.

Není správné redukovat oblasti, kde se monitoruje hluk také proto, že minulé hlukové mapy byly provedeny na celém území hl.m. Prahy a nové mapy dle zredukovaného území by pak nešly využít k posouzení, jak se hluk v okrajových částech vyvíjí, tedy např. jestli navržená opatření byla účinná.


Redukce území oproti původní vyhlášce vychází z kritéria, které si při přípravě této vyhlášky MMR dalo, tj. (viz důvodová zpráva):


a) vysoká hustota zalidnění – v území vymezené aglomerace jako celku je na 1 km2 počet obyvatel nad 2 000, ve všech katastrálních územích je na 1 km2 počet obyvatel nad 1000 nebo výjimečně nad 500 obyvatel v případech souvislé zástavby městského charakteru. Ale znalost hlukové situace je důležitá i pro rozvoj území (plánovaní).


b) dále MMR vychází z počtu obyvatel ze sčítání v roce 2011, což v řadě obcí a městských částí především na okraji Prahy je díky intenzivní zástavbě dávno překonaný údaj.Výpočet hustoty obyvatel je počítán bez ohledu na reálný stav, tedy jak kompaktní zástavba v té které městské části či obci je a když příslušné katastrální území obsahuje hodně lesů či polí, tak z mapování vypadá.


Termín předání připomínek na MHMP odboru LEG MHMP byl stanoven do 7. 9. 2016.

Termín mezirezortního připomínkování vyhlášky na MMR je do 20.9.2016.

Samosprávné celky (obce) sice nejsou připomínkovým subjektem, ale přesto je možné reagovat a vůči předkladateli – MMR ČR vyjádřit svůj nesouhlas. Lze rovněž doporučit kontaktování Připomínkových míst, a to Středočeský kraj a Svaz měst a obcí ČR. Tyto dva subjekty mohou za nás připomínky u MMR uplatňovat. Je však vhodné kontaktovat uvedená Připomínková místa obratem, aby mohli na Vaše podněty ve vztahu k MMR ČR reagovat ve lhůtě do 20.9.2016. Jak Středočeský kraj, tak Svaz měst a obcí ČR uzavírají připomínky již ke dni 15.9.2016, tak aby vše mohli v následujících 5-ti dnech vše zpravovat a předat MMR ČR.

Osobně se domnívám, že je snazší zabránit změně než později aktivně prosazovat novou právní úpravu, která by naše území opět do hlukového mapování a provádění následných opatření ke snížení hluku v území opět zahrnula. Zahrnutí výše uvedených stávajících lokalit se jeví jako smysluplné a funkční. Navíc dává obcím nástroj, jak se účinněji bránit proti rostoucí průmyslové výstavbě.

Pro Vaši ucelenější informovanost v příloze posílám text původní vyhlášky 561/2006 a aktuální návrh vyhlášky, včetně důvodové zprávy. Vaše stanovisko může být významným podpůrným zdrojem pro rozhodnutí a činnost v této věci ze strany připomínkových subjektů.

Své připomínky koncipujte jako „připomínky zásadní“.

S pozdravem a poděkováním za čas, který tomuto tématu.

Po konzultaci s odborníkem v této problematice posílejte svá případná podání na tato místa:


1) Středočeský kraj – doručení „zásadních“ připomínek nejpozději do 15.9.2016


Na Středočeském kraji budou připomínky případně zpracovávat tyto odbory:



a) odbor životního prostření kerka@kr-s.cz

(Ing. Josef Keřka, vedoucí odboru životního prostředí);


b) oddělení posuzování vlivů na životní prostředí svingrova@kr-s.cz

(Ing. Hana Švingrová, vedoucí oddělení posuzování vlivů na životní prostředí);



c) odbor zdravotnictví kubicek@kr-s.cz

(MUDr. Pavel Kubíček, vedoucí oddělení zdravotnictví);



d) oddělení zdravotní péče piackova@kr-s.cz

(Mgr. Veronika Piačková, vedoucí oddělení zdravotní péče);


e) odbor dopravy kopriva@kr-s.cz

(Mgr. Lukáš Kopřiva, vedoucí odboru dopravy);


f) odbor územního řízení smisek@kr-s.cz

(Ing. Jaroslav Smíšek, vedoucí odboru územního řízení)


g) oddělení legislativně právní puls@kr-s.cz

(JUDr. Jan Puls, koordinátor připomínek, právník)


----------------------------------------------------------------------------------------------



2) Svaz měst a obcí České republiky – doručení připomínek nejpozději do 15.9.2016

Ing. Bc. Barbora Tomčalová, Legislativní a právní sekce, e-mail: tomcalova@smocr.cz



--------------------------------------------------------------------------------------------------------

3) MMR ČR – doručení nejpozději do 20.9.2016. Vzhledem k tomu, že obce a města nejsou subjektem oprávněným k přímým připomínkám, lze doporučit spíše osobní dopis paní ministryni Ing. Karle Šlechtové - ministr@mmr.cz. Podnět bude mít povahu prosby, žádosti, výzvy.


Připomínky Připomínkových míst (např. Středočeského kraje či Svazu měst a obcí ČR) jsou přijímány na MMR ČR na těchto adresách. Vaše podání lze event. na tyto adresy případně také zaslat, ale nebudou brány v potaz jako regulérní připomínky.


daniela.leskova@mmr.cz

marta.opletalova@mmr.cz

[kango]

Chci se zeptat, co udělalo vedení obce, aby tato vyhláška nebyla schválena?
Pro Zdiby by to znamenalo, že tady pak může vyrůst i větší zrůdnost než je Goodman.

[jenik789]

Chci se zeptat, co udělalo vedení obce, aby tato vyhláška nebyla schválena?
Pro Zdiby by to znamenalo, že tady pak může vyrůst i větší zrůdnost než je Goodman.

V pondeli jsem nabidl obci pisemne i telefonicky, ze ji pomuzeme s vypracovanim stanoviska za obec. Dale jsme spolecne tlacili nasi obec (a zadali spolupraci okolnich obci a dalsich instituci) aby konala a toto se nam podarilo docilit (urcite to bude zase ve ZZ nebo v Z11 prekrouceno) :
* byly kontaktovani pan náměstek Horčička za Stred. kraj, a za hlavní město Prahu radní paní Jana Plamínkova s zadosti o pomoc
* Středočeský kraj podá negativní stanovisko k návrhu vyhlášky o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku (potvrzeno vedoucím odboru Vítězslavem Kalibou)
* Hlavní město Praha podá negativní stanovisko k návrhu vyhlášky o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku (potvrzeno radní Janou Plamínkovou)
* do cele akce bylo zatazeno mnoho okolnich obci a vsechny vytvorili tlak na kraj a Prahu
* spolky i jednotlivci podavali sve pripominky dle doporuceni

Dekuji timto Eve Slavikove za jeji inicitativu v cele teto kauze.

[jenik789]

Viz STAN
https://www.starostove-nezavisli.cz/reg ... -kraj.html

Novinky.cz
https://www.novinky.cz/domaci/414641-na ... hranu.html

a dennik Pravo:

Návrh vyhlášky o hluku vyvolal kritiku
14.9.2016
Právo Strana 15 Praha - Střední Čechy

Petr Janiš
>>> Okolí Prahy a třetina jejího území nemusejí od začátku roku 2017 mít současnou ochranu před hlukem. Plyne to z návrhu vyhlášky o seznamu aglomerací, v nichž se má hluk snižovat, tu ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo k připomínkám.

>>> Návrh vyvolal pozdvižení. Nový seznam aglomerací má nahradit ten původní, který platí od roku 2007. Týká se celého území Prahy a katastru 26 přilehlých obcí. V novém návrhu jsou vyjmenována jen konkrétní katastrální území Prahy a zdaleka ne všechna.

>>> V případě Prahy a okolí by vyhláška scvrkla současné území o výměře 772,3 kilometru čtverečního na 253,4 kilometru čtverečního. Zbytek by nebyl chráněn. Nejde však jen o Prahu, seznam se týká aglomerací s více než sto tisíci obyvateli a snad ve všech byla území pro hodnocení a snižování hluku proškrtána. „Ponechání současného rozsahu vymezení aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku ve stávající vyhlášce již nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ zdůvodnilo svůj návrh ministerstvo.

>>> Změnilo v něm metodiku výpočtu. Nejde už o hustotu zástavby, ale o hustotu osídlení vztaženou k velikosti celého katastru. Požadavkem pro ochranu je 1000 lidí na kilometr čtvereční. Jakmile do daného území patří nádrž, pole či les a hustota osídlení bude nižší, území nemá nárok na ochranu a může tudy vést dálnice či nová železnice. V Praze jde například o dosud chráněné Dolní Chabry, Horní Počernice, Ruzyni, Zličín a další okrajové části. Okolní obce se už ani nezmiňují.

>>> Miloš Růžička, šéf zdravotního výboru pražského zastupitelstva za Trojkoalici/STAN a starosta Ďáblic, které by z vyhlášky vypadly, označil změnu výpočtu za skandální. Praha by měla podle něho podat připomínky. „Jestliže třetina Prahy vypadla z ochrany, asi by to někoho zajímat mělo,“ řekl Právu Růžička. Podle něho se celá věc, která reaguje na novou evropskou směrnici o transevropské dopravní síti TEN-T, obrací naruby. „Není to impulz z Evropy, že musíme vytvořit koridory pro evropskou železniční a automobilovou síť, myšlenka je chránit lidi před hlukem. Zase to obracíme v opak, ochranu před hlukem zaměňujeme za prosazení koridorů,“ uvedl Růžička.

>>> Nejde jen o metropoli. Podle odborníka z Masarykovy univerzity Petra Firbase to lze ukázat i u brněnské části Bystrc. V ní žije téměř 25 tisíc lidí, výměra kvůli brněnské přehradě přesahuje 27 kilometrů čtverečních, a tudíž je podle matematického modelu panelové sídliště Bystrc příliš řídce osídleno. Klidně by jím tedy mohla dle chystané vyhlášky vést transevropská dálnice. Evropská směrnice sice mluví o hustě obydlených oblastech, neurčuje je však výměrou katastrálního území.

>>> „Věc se jeví tak, že se někdo rozhodl umožnit zlikvidovat okrajové části měst, jako je Praha, Brno a sousední obce tím, že je vyhláškou vyjme z ochrany proti hluku a bude povoleno tudy vést dálnice transevropské sítě,“ konstatoval Firbas.

[jenik789]

Lidové noviny – středa 14.9.2016

Ochrana před hlukem ustoupí stavbě silnic

Stát přestane soustavně měřit hlukovou zátěž na desítkách míst. Dotčené obce se bouří
PRAHA „Dálnice nepovedou jen přes ,Václavák‘ a náměstí Svobody v Brně,“ hodnotí novou hlukovou vyhlášku státu aktivista Petr Firbas. Dokument, který má začít platit od 1. ledna 2017, rázně osekává počet míst, kde se pravidelně měří úroveň hluku. Ministerstvo pro místní rozvoj přiznává, že ke změně sáhlo kvůli výstavbě dopravní infrastruktury.
Odborníci a obyvatelé dotčených sídel se bojí, že to znamená jediné: stavbu lomozících silnic, obchvatů a dálnic přímo za humny. „Aglomerace se uměle scvrkly. Nová vyhláška v podstatě říká, že nebudeme stavět pouze tam, kde by se muselo bourat,“ popisuje Firbas, který je známý svým bojem proti nadměrné hlukové zátěži na Brněnsku.
Nová vyhláška, která je nyní v připomínkovém řízení, přitom právě v moravské metropoli a jejím okolí snižuje počet míst, kde se úroveň hluku pravidelně a cíleně sleduje, na polovinu. Vypadnou třeba Adamov, Bystrc, Kuřim, Obřany nebo Šlapanice.
Redukce se dotkne i dalších oblastí. V Praze se počet monitorovaných katastrálních území sníží zhruba o dvě třetiny. Vyhláška nepočítá s Běchovicemi, Černošicemi, Dolními a Horními Počernicemi, Říčany, Uhříněvsí či Úvaly.

Olomouc má smůlu
V Ostravě klesne množství sledovaných míst o čtvrtinu a v ústecko-teplické oblasti o tři čtvrtiny. Nejhůř je na tom ale Olomouc – z nových map vypadne úplně. A spolu s ní také Bystrovany, Velká Bystřice či Velký Týnec. Může za to snížení počtu obyvatel v aglomeraci. Zatímco dříve jich měla 105 000, dnes to není ani celých 100 000 lidí, což je spodní hladina, od níž stát hlukovou zátěž pravidelně sleduje.
Ministerstvo jako důvod změny uvádí nutnost co nejvíce zprůchodnit stavby, které patří do klíčové evropské dopravní sítě. To, jak jsou aglomerace pro měření hluku definovány dnes, je podle úřadu dávno passé. „Současný rozsah nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ argumentuje ministerstvo v důvodové zprávě k vyhlášce.
Nově proto stav upravuje, tak aby silnice mohly vést v místech s méně souvislou zástavbou. To se ale nelíbí některým obcím.
„Změna jde proti smyslu původní hlukové vyhlášky,“ namítá starosta pražského Suchdola Petr Hejl. „Mělo jít o snižování hlukové zátěže, ale v novém návrhu přiznávají, že jim jde hlavně o zprůchodnění komunikací TEN-T v zastavěném území,“ podotýká.
TOMÁŠ TOMÁNEK

Pokračování a mapy dotčených lokalit na stranách 4 a 5

Ochrana před hlukem
Dokončení ze strany 1
Jeho městská část má přitom štěstí, z aktualizovaných map určených ke zjišťování a srovnávání úrovně hluku na rozdíl od jiných nevypadla. Starosta Petr Hejl se ale i tak o problém zajímá, Suchdol je totiž součástí plánů na stavbu silničního obchvatu hlavního města.
Na místech, která spadají pod vyhlášku, musí stát soustavně sledovat úrovně hlukové zátěže. Má tak přehled, kolik obyvatel je zasaženo lomozem z dopravy nebo průmyslových závodů. Hraniční hodnota dělá ve dne 70 decibelů pro silnice a železnice, 60 decibelů pro letadla a 50 pro průmysl. V noci přípustná mez klesá o deset bodů, u železnice o pět.
Podle loňských údajů Státního zdravotního ústavu je hlavním zdrojem nadměrného rámusu právě silniční doprava. Předčí jak vlaky, tak i podniky těžkého průmyslu. Nadlimitní zátěži, která může uškodit zdraví, jsou vystaveny desítky tisíc lidí.
„Pokud přestaneme hluk v některých místech mapovat, rovnou tím říkáme, že nepředstavuje problém. To ale není pravda,“ zní proto nejčastější námitka proti záměru ministerstva pro místní rozvoj. Někteří odborníci, kteří se hlukem zabývají, hovoří o nové vyhlášce s nadsázkou dokonce jako o konspiraci ze strany státu.
„Když jsem návrh viděl, byl jsem dost překvapen. Kolem velkých měst stále vznikají nové zóny pro bydlení, kde by měl být klid. Pokud ale z vyhlášky vypadnou, znamená to, že je tamní obyvatele možné zatěžovat nadměrným hlukem,“ říká kritik vedení rychlostní silnice R43 brněnskou Bystrcí Petr Firbas. „Stát se snaží, aby stavbě obchvatů velkých sídel nebránily hlukové limity,“ dodává předseda Dětí země Miroslav Patrik.
Ministerstvo v důvodové zprávě tvrdí, že vyhláška respektuje zákon o veřejném zdraví. „Přispěje k ochraně veřejného zdraví obyvatel, a to tím, že bude jedním z relevantních podkladů pro posuzování hlukových zátěží z dopravy v souvislých zástavbách,“ uvádí.
Podle úřadu navíc díky tomu, že umožní postavit obchvaty velkých měst, ochrání vyhláška jejich obyvatele před rámusem z tranzitní automobilové i vlakové dopravy.
Kde bude stát hluk pravidelně sledovat? Základní kritéria jsou: celkový počet obyvatel v aglomeraci buď nad 100 000, nebo nad 250 000 (pro Prahu, Ostravu a Brno), vysoká hustota zalidnění (nad 2000 lidí na kilometru čtverečním) a souvislá zástavba.

Nejhorší jsou dálnice
Z výzkumů vyplývá, že hlučná jsou především místa v bezprostřední blízkosti dálnic, hlavních tahů železnic, silnic první třídy v obydlených oblastech a v hustě obydlených městech a obcích.
Stížnosti na rámus z dopravy přibývají v kanceláři ombudsmanky Anny Šabatové. Počet podnětů se letos zdvojnásobil. Týkají se hlavně opakovaně udělovaných výjimek z dodržování hlukových limitů. „Je nepřijatelné znovu a znovu prodlužovat výjimku, aniž by se po vlastníkovi nebo provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Česko protnou tři koridory
Transevropská dopravní síť se bude přes Česko díky novému způsobu měření hluku budovat snáz. Stavby v této síti ovšem musí i tak plnit přísné evropské normy, i co se náporu na sluch týče.

PRAHA Hlavním důvodem, proč se mění seznam hustě obydlených částí republiky, kde se na ochranu před hlukem přísně dbá, je tři roky stará revize takzvané transevropské dopravní sítě známé pod zkratkou TEN-T. Jde o strategické projekty, které propojí Evropu napříč všemi směry. Od přístavů na severu k přístavům na jihu hustou a na sebe navazující sítí vysokorychlostních železnic, vodních kanálů, nízkoemisních silnic a důležitých letišť. V upravené strategii Evropská komise vytýčila devět nejdůležitějších koridorů, jimž přidělila stěžejní prioritu – přes Českou republiku vedou tři z nich.
Jeden spojí německé přístavy se zeměmi střední Evropy, do hlavní sítě pak patří i vybudování hladší cesty mezi jižním Německem a Českou republikou. Prim hraje vlaková doprava, protože se chce, aby ubylo kamionového tranzitu ve prospěch toho železničního. Polepší si ale i osobní doprava, například moderní kolejová trať má zkrátit cestu mezi Prahou a Drážďany ze dvou hodin na jednu. Celkově TEN-T počítá s tím, že dá do kupy 94 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi a na vysokorychlostních kolejích zmodernizuje trať o délce patnácti tisíc kilometrů. Některé z těchto pražců povedou na osmatřicet klíčových letišť, včetně Prahy a Ostravy.

Olomouc má smůlu
Tak, jak nová vyhláška počet měřených aglomerací zužuje, jsou všechny české trasy sítě TEN-T průchodné, protože vedou přes území s méně zahuštěnou zástavbou. Parametry určující, kde se měří, jsou dva. Aglomerace musí mít v úhrnu více než 100 tisíc obyvatel a k tomu hustotu obydlení alespoň tisíc lidí na kilometr čtvereční. Když oblast spadá „pod vyhlášku“, musí na jejím území Státní zdravotní ústav vypracovat hlukovou mapu. Ta popisuje, kolik obyvatel a jak často je vystaveno mezním hladinám randálu. Pokud mapa ukáže, že v lokalitě lidé trpí nadměrným hlukem, má pak daný kraj nebo ministerstvo dopravy rok na to, aby dodalo akční plán, jak uším svým obyvatel ulevit.
V aglomeracích, které po zmírnění vyhlášky z měřených území vypadnou, se už nebudou hlukové mapy a akční plány dělat. To se týká třeba Olomouce, neboť počet jejích obyvatel spadl pod sto tisíc.

Kdo přijde jako druhý, zaplatí
Přesto to není automaticky důvod, aby starostům obcí, kde se už měřit nebude, naskákaly vrásky. Alespoň ne kvůli stavbám v síti TEN-T. Ty už samy o sobě musely splnit přísná kritéria daná předpisy Evropské unie o životním prostředí, nižší hladina hluku dopravy je jednou z předem daných podmínek, aby se projekt do transevropské množiny dostal. Jenže kolem vesnic a měst nebudou růst jen tyto vysokorychlostní tratě a moderní dálniční tahy. V případě jiných staveb, dopravních nebo průmyslových, už může vyškrtnutí ze seznamu samosprávám přinést nové starosti.
Zvláště když novela zákona o ochraně veřejného zdraví loni zavedla novinku, podle níž už to není vždycky veřejný či soukromý investor, kdo protihluková opatření staví. Záleží na tom, sčím se v území počítalo dříve. Když si někdo postaví dům v blízkosti trasy, kudy se ví, že povede silnice nebo vyroste továrna, musí si odhlučnění zaplatit sám. Jestliže je to developer, kdo na místo přichází jako druhý, je na něm, aby příliš hlasité zvuky původní obyvatele neobtěžovaly. Stejně jako když se stane, že provoz začne být hlučnější, než původně byl. Má se tak vyřešit situace, kdy byly mnohamiliardové stavby blokované požadavky obyvatel v okolí a nařízeními hygienických stanic.
KATEŘINA SURMANOVÁ