Zdiby.cz

I když už se blíží Velikonoce, přece jen chci upozornit na nahrávku představení, které provedli žáci zdibské školy o Vánocích. Protože jsem se bohužel nemohla na představcení přijít podívat a protože vím, že předešlá vystoupení byla velmi zdařilá, pátrala jsem, zda jej někdo nenahrál. Je skutečně na youtube pod názvem Vánoční hra Zdiby. Záznam má dobrou kvalitu. Děti a jejich učitelky opět nezklamaly, představení mělo vysokou úroveň jak po dramatické, tak hudební stránce. Prosím autory případných dalších nahrávek, aby na ně upozornili.

Co chybí obci Zdiby?
Zvláště po posledních událostech si stále více uvědomuji, že v obci chybí periodikum, které by informovalo o dění v obci, zaměřené nejen na kritiku, ale i na mapování pozitivních jevů. Nevěřím, že by se zde nenašlo několik lidí schopných se ujmout novinářské práce, připravovat reportáže z kulturních i jiných akcí, rozhovory s jejich aktéry a představovat zajímavé osobnosti naší vsi. Novinářské činnosti by se mohli ujmout třeba studenti. Přitom by jejich činnost nemusela být závislá na penězích. Pro začátek by periodikum nemuselo vycházet v tištěné formě.
Kdyby například takové noviny průběžně informovaly o školní i mimoškolní významné činnosti školy pod vedením paní ředitelky, možná by se zvěst dostala i k paní starostce, možná by i nějakou kulturní akci školy navštívila a pochopila by, jak tato činnost přispívá k vědomí pospolitosti, jak stmeluje děti různého věku a hlavně, že má velký význam pro budoucnost.
Občané by nebyli vystaveni stresu z chystaného kunkurzu na post ředitele školy, ušetřili by si námahu se sepisováním petic a vymýšlením strategie, jak zabránit zásahu do fungujícího systému školy.
Nezbývá tedy než poděkovat paní ředitelce za její činnost aspoň na těchto stránkách, poděkovat za kreativitu, s jakou připravila společně s paní učitelkou Sládkovou a dalšími pedagožkami poučný i vtipný cyrilometodějský program, na němž se podílely děti všech ročníků, a vyzdvihnout její organizační schopnosti.

Tradiční velikonoční řehtání
Noví obyvatelé naší obce mohou být překvapeni, že se u nás - jen pár set metrů od hlavního města - dodnes udržela stará folklorní tradice se svými neměnnými pravidly. Je to unikát, který je uváděn i v etnografické literatuře.
Starousedlíky prosím o upřesnění a doplnění této informace, která čerpá ze sdělení místních občanů. Chlapcům přeji, aby se jim letošní řehtání vydařilo a občanům doporučuji, aby si ten zážitek nenechali ujít.

V obci Zdiby se tradice velikonočního řehtání udržuje dodnes zřejmě bez přerušení.
Každá ze tří vesnic, které jsou součástí obce, má pro tento účel svoji obmněňující se skupinu chlapců ve věku od šesti let do ukončení základní školy, kteří chodí řehtat, když zvony odletí do Říma. Někdy se s nimi účastní i jejich ještě mladší bráškové. Volí si kaprála, který dává pozor na správné dodržování tradice řehtání a vede skupinu řehtačů. Jeho pomocník jde jako poslední. Chodí se ve dvojicích. Kaprál, kterým bývá většinou nejstarší nebo nejoblíbenější kluk, rozděluje nakonec peníze, které dostanou za řehtání, strhává ale za neposlušnost, pozdní příchody či za neúčast na ranním řehtání.
Každý chlapec má svou řehtačku. Nejlepší jsou ty velké, kterým se říká "kocour". Vyráběli jim je tátové a dědové a předávají se po generace. Když v rodině nejsou chlapci, věnují se řehtačky rodinám, kde se chlapci "urodili".
Jelikož naše vesnice na sebe navazují, takže dětem není zcela jasné, kam až sahají jednotlivá teritoria, stávalo se dříve, že skupinky chlapců spolu bojovaly o území na jejich pomezí. Ti silnější měli tedy území o něco větší.

Na Zelený čtvrtek začíná první obchůzka asi v 15 hodin a střídá se při ní řehtání se zpěvem, nebo spíše rytmicky odříkávaným textem "Anděl Páně", druhá je pak v 18 hodin s textem "Klekání zvonili".

V pátek se řehtá už v 5 h. ráno a pak v 15 h. s textem "Anděl Páně" a v 18 hod. s textem "Klekání zvonili".

Na Bílou sobotu obejdou ves v 5 h. ráno s textem "Anděl Páně" s dodatkem "na Bílou sobotu z hrobu ven vyndali". Další obchůzka je v 9 h. dopoledne .Tentokrát se chodí se po vsi od domu k domu , chlapci zpívají totéž jako ráno a nejmenší klučina dostává do klobouku většinou peníze, někdy i vejce a sladkosti.Výdělek pak rozděluje kaprál.

Texty:

Anděl Páně
my řehtáme
že Pán Ježíš
leží v hrobě
kopali jámu
Ježíši Pánu
aby ho jali
ukřižovali
na Velký pátek
do hrobu dali.

sobotní dodatek:
na Bílou sobotu
z hrobu ven vyndali.


Klekání zvonili
Jidáše honili
ó Jidáši, zrádče
co jsi učinil
že jsi svého majstra
Židům prozradil.
A ti Židé nevěrní
jsou jak psi černí
kopali jámu
Ježíši Pánu
aby ho jali
ukřižovali
na Velký pátek
do hrobu dali.

Zpívá se to tak po celé generace, i když prý pan farář namítal, že Kristus vstal z mrtvých sám a nikdo ho z hrobu nevyndaval. Po každé deklamaci se ozývá ohlušující řehtání.

Ve Zdibech chodívali či chodívají kluci ráno před řehtáním na schody kostela, někdo se pomodlil, někdo si něco přál, omývali se vodou.
Ve Veltěži se scházejí u zvoničky a chodívali se omýt vodou ke studánce u Vovsů.
V Přemyšlení se scházeli u rybníka, u nějž stávala dřevěná zvonička , tam se modlili a omývali vodou.

Nakonec památka na dobu, kterou už asi nikdo nepamatuje, školní úloha Václava Jandovského z roku 1918, kterou po svém žákovi zachoval učitel z veltěžské školy:

Řehtání.
Nejvíce jsem se těšil na Velikonoční řehtání. V poledne jsme se sešli u sv. Jana. Když jsme se seřadili, šli jsme se pomodliti u kostela a potom u sv. Jana. V sobotu jsme šli vyklepávat. O vyklepané peníze jsme se rozdělili.

Máme pěkně opravenou zvoničku. Konečně zas něco, na co je milo pohledět. Díky

Jsou zvuky, i ty hlasité, které uchu lahodí. To jsme teď zažívali při tradičním velikonočním řehtání. Máme velikonoční neděli - a opět hluk. Obcí projíždí malé, ale hlučné čisticí vozidlo Ipodec a čistí silnice. Přeji vám všem pěkné svátky.