Tajemství zdibského panství

ZÁSTUPCE MAJITELŮ ZDIBSKÉHO ZÁMECKÉHO AREÁLU PANA MILOŠE KREJCARA JSME POŽÁDALI O ODPOVĚDI NA NĚKOLIK OTÁZEK VZTAHUJÍCÍCH SE K HISTORII A ZAJÍMAVOSTEM TOHOTO OBJEKTU.

Jakou historii má za sebou zámecký špejchar, v němž se bude výstava umění konat?
    Špejchar neboli sýpka byl součástí již panského sídla před rokem 1764, je totiž zmíněn v textové části Josefského vojenského mapování z let 1764–1767, což později dokládá mapa z roku 1777 nebo rytina z roku 1816, kde je špejchar vyobrazen v dnešní podobě. Dříve stála sýpka mimo zámecký dvůr, resp. nad ním, neboť dvůr obklopoval jen zámek. V roce 1777 byl u příležitosti komisionálního prodeje vyhotoven úřední odhad celého areálu, kde byl pivovar ohodnocen na 1000 zlatých, zámek pouze na 800 zlatých, dvůr s budovami na 1200 zlatých a sýpka na 900 zlatých. Sýpka tedy měla větší cenu než zámek. Špejchar je zděná budova, převážně z kamene, jejíž vnitřní jádro je celodřevěné. Právě zachované dřevěné jádro je nejspíše hlavním důvodem, proč je zapsaný jako kulturní památka pod číslem 2.204/4. Účel této stavby byl ve skladování obílí. V pivovaru byla rovněž sladovna, takže je možná, že sloužila i coby zásobárna sladovnického ječmene.

V průběhu dvaceti let, kdy provádíte obnovu zámeckého areálu jste objevili mnoho zvláštností a zajímavostí. Můžete některé z nich čtenářům přiblížit?
    Těch bylo mnoho a rozhodně by to byl již materiál pro zajímavou knihu, která možná i vznikne. Vždyť čtení o valníku plném komunálního odpadu pohřbeném pomocí buldozeru v zámeckém parku za němého přihlížení všudypřítomného bolševníku velkolepého nebo o likvidaci stojanu pohonných hmot v bezprostředním sousedství kulturní památky zdibského zámku nebo o čištění zámeckého rybníka plného všeho možného, včetně vojenské helmy německé i ruské, atd., by bylo určitě zajímavé. Je toho zkrátka hodně. Při této příležitosti bych alespoň zmínil něco o objektu pivovaru, který díky rozsáhlé rekonstrukci odkryl svá tajemství. Byl odkryt např. utajený prostor s původním schodištěm, který byl zazděn, překryt stropem a zasypán sutí. Po odstranění suti se objevilo schodiště s dřevěnými prošlapanými stupnicemi, po kterém se před více jak 250 lety chodilo a potom někdy od poloviny 19. století, kdy objekt pivovaru procházel modernizací, bylo dobře utajeno. Dále byla odkryta prapůvodní římsa objektu ukrytá v násypu pozdějšího zaklenutí dvorku pivovaru. Ještě v mapě z roku 1777 je patrné, že objekt měl půdorys tvaru U a teprve později, po zakrytí dvorku klenbou získal nynější čtvercový půdorys. Byly nalezeny zbytky podzemních kanálů, kterými se zásoboval pivovar vodou, dno nádrže na vodu z pískovcových desek ukryté pod násypy novodobých podlah, či odkryto topeniště a prostor bývalé varny dokumentované vypálenými či začerněnými stopami na stěnách vytěženého prostoru, či oválná nádrž na vodu vně objektu pivovaru, která sloužila pro zásobování pivovaru vodou a je vyznačená už v mapě z roku 1777. Ve vazbě na tuto nádrž je patrné i zazděné okénko v barokní obvodové zdi pivovaru, kterým šlo dřevěné koryto pro dopravu vody pro potřebu pivovaru. K zajímavostem zámeckého areálu patří, že se ze zdejšího pramene začátkem 20. století čerpala výtečná voda a lahve plněné touto "Zdibskou vodou" byly dováženy i do některých potravinářských obchodů v Praze.
    Na závěr bych zmínil perličku: za První republiky byla v objektu pivovaru umístěna četnická stanice. Četníci seděli v přízemí věže, která má dnes opět komín, který však nepamatují ani ti nejstarší pamětníci. Při započetí prací na rekonstrukci objektu došlo k propadnutí podlahy, která byla následně odstraněna. K překvapení všech bylo pod podlahou objeveno zasypané topeniště hvozdu z 2. pol. 19. století.


V jakém stádiu se v současnosti nachází rekonstrukce zámku a pivovaru?
    Pivovar je zatím mimo ohrožení, protože rekonstrukce proběhla z poloviny a tak je celkem dobře stabilizován. Horší to je se zámkem. Bylo by potřeba uvést ho alespoň do takového stavu v jakém je dnes objekt pivovaru. Bohužel nejsou peníze a řekl bych, že chybí i zájem ze strany veřejnosti na tom, aby kulturní památka obce byla obnovena.
   

Na co by se obyvatelé Zdib mohli těšit po dokončené rekonstrukci?
    Rekonstrukcí zámeckého areálu by mělo vzniknout důstojné centrum kulturního a společenského života obce. Např. v objektu pivovaru by měla být restaurace s ubytováním, v objektu zámku reprezentační prostory pro pořádání společenských akcí, ale i třeba komorních koncertů, v objektu špejcharu výstavní galerie, na ploše dvora místo pro společenské akce včetně pořádání koncertů a divadelních představení, atd. Je toho hodně k čemu by takový areál mohl sloužit. Projekt celkového využití je zpracován. Teď jde o to, jak se vize podaří naplnit. V každém případě je to úkol nad rámec možností vlastníků a bez společenské podpory to půjde jen těžko.


Lze považovat připravovanou výstavu v sýpce areálu za počátek nové éry kulturního života obce?
    To bych netvrdil. Je to však dobrý pokus něco pro to udělat. V každém případě společenský a kulturní život obce je na nulové úrovni a tak jakýkoliv pokus o nějakou kulturu má šanci na úspěch. Určitě má kultura a společenský život pozitivní vliv na život v obci i na její další rozvoj a tak snahy o vytváření takového prostředí je třeba podporovat.