Zajimavy clanek o narustu Wi-Fi

Máte nějaký problém, hledáte něco atd....
Ale taky vše co se týká internetu/intranetu

Moderátor: tom

Odpovědět
jenik789
Site Admin
Příspěvky: 3015
Registrován: pon říj 31, 2005 2:16 pm
Bydliště: Zdiby
Kontaktovat uživatele:

Zajimavy clanek o narustu Wi-Fi

Příspěvek: # 8549Příspěvek jenik789
pát kvě 18, 2012 7:20 am

http://pctuning.tyden.cz/hardware/multi ... neni-misto


Jednou to přijít muselo, tak nedělejme překvapené. Tohle jsme přece už dávno čekali. Vzduchem nám lítá tolik druhů signálů, že se naše fantastická zařízení začínají navzájem rušit. Přeplněnost „vzduchu“ nepociťují jen velká města, stačí mít okolo sebe více sousedů. Hrozí nám, že se zase pokorně vrátíme k drátům?

V roce 2006 se objevil americký horror Puls (Pulse), což je dle všeobecného mínění takový slabší remake japonského hororu Kairo z roku 2001. Jde o to, že bezdrátové technologie otevřou cestu duchům mrtvých do našeho světa, takže se pumpují do reality přes počítače, mobily a podobné věci.

Klasicky technofobní námět, řekl bych, i když technofobie je patrná spíš v té americké verzi. Ve skutečnosti jde o dva podobné, ale svou podstatou dost odlišné příběhy: V Kairo jde o to, že „záhrobí je přeplněné“ a duchové tak nějak začínají přetékat do světa živých. V Pulse jsou to naopak smrtelníci, kteří se stále pokoušejí vylepšovat bezdrátovou konektivitu a během svého honu za co nejširším přenosovým pásmem se tak nějak protěží do záhrobí a poskytnou duchům kanál, kterým mohou začít vytékat do reálného světa.

Osobně považuji oba filmy za výborné a to zvláště za předpokladu, že nebudete považovat „remake“ za „remake“, ale odlišný film o něčem jiném.

Představa, že se bezdrátovými zařízeními zavrtáváme kamsi, kam bychom se dostávat neměli, je docela zneklidňující. Není to představa nová, můžete na ní narazit třeba v hororu White Noise, který se týká EVP (Electronic Voice Phenomenon), tedy údajných zpráv, které lze rozeznat při poslechu nahrávek šumu pozadí, zaznamenávaných pomocí citlivých přístrojů.

S myšlenkou, že dostatečně citlivé zařízení dokáže zachytávat zprávy z jiného světa, ostatně přišel už Thomas Alva Edison. Ten sice žádné takové zařízení údajně ani nenavrhl, ani nesestavil, ale nahráváním a posloucháním šumu za účelem hledání posmrtných a jiných nadpřirozených zpráv se baví docela hodně lidí. Pokud vás podobné obskurity a pozoruhodnosti zajímají, snadno k tomu na netu najdete spoustu podkladů a nahrávek. Když už nic jiného, je to docela bombastické téma do hospody či do baru, nepochybujte o tom, že na to sbalíte výrazně více holek, než na diskuse o výkonnosti moderních čipsetů či o šancích profesionálních herních týmů.

Ale zpět k nosnému tématu Pulse, totiž k tomu, že se stálým vylepšováním technologií můžeme jaksi aktivně zavrtat do oblasti, kam bychom se dostat neměli. Věc, která nastartuje apokalypsu v daném filmu, není totiž nijak zlá, je to jenom pokus o zvýšení propustnosti bezdrátového pásma.

S tím, jak zacpáváme vzduch čím dál tím větším množstvím informací, potřebujeme stále větší a větší propustnost. Pamětihodný monolog tam pronáší Brad Dourif, který s výrazem autentického paranoidního šílence popisuje, že žijeme ve světě, kde se vlastně koupeme v obrovském oceánu bezdrátové komunikace, která nepřetržitě prochází našimi těly. „Máte vůbec ponětí, jaké obrovské množství dat se tu vznáší, kolik informace tady teď letí vzduchem? Vysíláme každému kde jsme a myslíme si, že jsme v bezpečí!“
Něco na tom asi bude. Začíná tu být značně bezdrátově přecpáno. Wifi sítí kolem nás radikálně přibylo, za nějaké dva roky jsem v okolí pozoroval asi tak dvojnásobný nárůst počtu domácích access pointů. I poměrně málo citlivé zařízení mi dnes v jednom pokoji ukazuje sedm bezdrátových sítí a v druhém dokonce devět. S notebookem s citlivější anténou to je ještě o dost více. Před lety, když jsem montoval wifi anténu na střechu, jsem „viděl“ podobný počet přístupových bodů jenom „při pohledu do dáli, do volné krajiny“, dnes je kvantum přístupových bodů úplně všude.

Je jich tolik, že se navzájem už docela slušně ruší. Jasně pozoruji korelaci nárůstu bezdrátových sítí a zhoršování příjmu televizního signálu, dokonce se v něm objevily jakési pravidelné a docela výrazné výpadky, které vypadají, jako by nějaké zařízení v pravidelných intervalech zahlcovalo anténu. Dokonce i stabilita mého domácího wifi připojení klesá, aniž bych nějak měnil zařízení a nebo strkal pracky do nastavení.

Delší dobu jsem nechápal, proč se mi nepravidelně zhoršuje konektivita, až jsem objevil, že vlastní přístupový bod má i výtah a při průjezdu patrem tak nějak mate ostatní zařízení. Access point přijede a zase odjede. No výborně. Ale k čemu má vlastně přístupový bod výtah? Údajně kvůli programování chování, melodií a takových věcí. Člověk by skoro čekal, že by bylo asi jednodušší tohle řešit nějakým konektorem pod krytkou, protože jednoduše nevidím smysl, proč takovéto věci nastavovat v reálném čase.

Ale je to tak, dneska je wifi nacpaná i ve výtahu. Jenomže tímhle to nekončí. Koss dělá wifi sluchátka, která dovolují streaming internetových rádií, máme bezdrátový přenos obrazu, bezdrátovou synchronizaci kde čeho s kde čím a tak dále. Takový moderní telefon přenáší data přes wifi, je spárovaný s headsetem a nebo boomboxem přes Bluetooth a samozřejmě si taky povídá s BTS přes 3G signál. Je toho vcelku tuna a občas se mému telefonu z takové přemíry všelijakých datových přenosů udělá špatně a zbortí se.

Čím víc je v okolí bezdrátových sítí a dalších zařízení, tím větší pravděpodobnost, že se zbortí. U oken, kde je 3G signál nejlepší, je i jeho stabilita nejvyšší, uprostřed bytu, kde je naopak největší síla signálu z domácích wifin a občas kolem projede výtahový access point, je naopak zhroucení nejpravděpodobnější. Jenomže jak zabránit tomu, aby si sousedé kupovali další a další bezdrátová zařízení?

Kdysi dávno byly bezdrátové komunikace docela zábavné a používaly se docela rozumně. Wifi pojítko jste použili, pokud jste se připojovali ke kamarádovi přes ulici, k providerovi a v podobných smysl dávajících případech, které by jinak vyžadovaly třeba překopání ulice. Šlo o elegantní náhradu pionýrských řešení, kterými byl kdysi prověšený ethernetový kabel přichycený k čemukoliv, co bylo natažené přes ulici. Dnes jsme jinde, wifi access point mají i lidi, kteří bydlí v 1+1 a to čistě proto, že jim dovoluje sednout si s notebookem třeba na záchod.

Dokud byl jeden access point na jeden rodinný dům, bylo to tak akorát, pokrývalo to dům a kus zahrady a moc se to netlouklo se sousedy. Jenomže v takovém paneláku můžete mít klidně osm sousedů a když je zástavba hustá, tak do vašeho bezdrátového sousedství přibudou klidně i lidé z „baráku odnaproti“. Regulovat to nelze, je to ostatně volné pásmo.

Podobné je to s přibýváním bezdrátových sítí na veřejných místech. Když bylo sítí málo, mělo jejich hledání nádech dobrodružství. Člověk kroužil po městě a koukal, kde je nějaký podnik s „free wifi“. Provozovatelé si obvykle nelámali hlavu s nějakým nastavením či zabezpečením a dotyčný podnik běžně poskytoval konektivitu i své konkurenci v okolí. „Free wifi“ nabízely typicky drahé a kvalitativně horší restaurace / bary, takže jste v dosahu jejich sítě našli nějaký levnější / kvalitnější podnik a bylo to.

Potom, co se Google rozhodl provozovat wardriving (zjišťování sítí při tvorbě Google StreetView) ve velkém a využít ho pro lokalizační služby, už to tak zábavné nebylo. Najednou si i ti nejmenší uživatelé uvědomili, že síť, ke které se dá připojit zvenčí a odposlouchávat, je docela nebezpečná. Google nejenže využil zaměřené access pointy pro určování polohy, ale taky nahrával nekryptovanou komunikaci, což vedlo ke kauzám, které se řeší dodnes.

Reakce domácích uživatelů byla překvapivě efektivní: Zabezpečení se v posledních letech podstatně zlepšilo, drtivá většina domácností používá přístup chráněný heslem. Naši uživatelé jsou patrně více edukováni než na Západě, protože se u nás používá hlavně moderní zabezpečení WPA / WPA2. Ještě před pár lety přitom bylo třeba v USA obvyklé, že dobrá polovina sítí používala buď WEP a nebo nebyla zabezpečená vůbec. Bylo kolem toho pár průšvihů, například jakýsi Barry Ardolf se nepohodl se sousedy a rozhodl se jim pomstít tak, že se prolomil do jejich sítě chráněné WEP a odesílal přes ni dětskou pornografii z mailové adresy, která vypadala, jako by byla sousedů.

Jediné, co sousedům pomohlo, bylo to, že si nechali nainstalovat sledovací software a tak zjistili, kdo se je to snaží zničit.

Kryptografie zajišťuje slušnou dávku soukromí, ale nijak to neřeší problém s přetížením sítě. Pokud se sejde příliš mnoho sítí na příliš malém prostoru, je to malér. Není to jenom náš český problém, mnohde je to ještě horší. Můj kamarád, který pracoval delší dobu v Anglii, žil „po komunitním způsobu“ v rodinném domě s horou nájemníků.

Do rodinného domu se vejde v pohodě N*2 nájemníků, kde N je počet pokojů, na činži se vydělávat musí. Multiplikátory pro umisťování nájemníků po pokojících vyšší než 2 lze označit už opravdu jako ukrajinský ubytovací standard.

V domě vznikl gazilion bezdrátových wifi sítí, každý nájemník měl mobil a nějaké to Bluetooth zařízení se taky našlo. Do toho časté vaření v mikrovlnce, používání bezdrátového telefonu a další věci, které opravdu nepomáhají. Praktický důsledek? Naprosto katastrofická stabilita připojení na internet a zoufalá kvalita mobilního signálu. V praxi to vypadalo tak, že když si opravdu potřeboval zatelefonovat, musel na zahradu.

Mělo to takový nádech počátku mobilní telefonie ze začátku devadesátých let, tehdy jste museli ven proto, abyste měli vůbec nějaký signál, dnes musel proto, aby ten signál měl alespoň trochu přijatelnou kvalitu. S internetem to bylo ještě horší, zabudovaná anténa a wifi karta v notebooku měla velké problémy se stabilitou připojení a v podstatě se nemohl připojit vůbec. V nájmu, kde vám majitel nedovolí navrtat díry a natáhnout normální drátový ethernet je to docela průšvih.

V takové situaci si můžete pořídit wifi repeater, můžete zkusit nějakou lepší anténu a nebo kompletně vyměnit vybavení za jiný (lepší) standard, jenomže když na to přijde, tak podobné věci můžou dělat i lidé ve vašem okolí a skončíte přesně tam, kde jste začali. Hon za stabilitou připojení je takový závod ve zbrojení – a pokud je v okolí hodně lidí, kteří ho hrají, nemusí nakonec vyhrát nikdo. V některých případech dokonce nájemníci museli od bezdrátových sítí zcela upustit a přejít k Ethernet-over-powerline řešení. Nicméně i to samotné se prý může stát docela slušným zdrojem rušení.

Tyhle dostihy neberou konce. Dnes má bezdrátovou konektivitu každá nová lepší televize a reklama je plná výjevů, kdy šťastná rodina streamuje fotky a video na obrazovku rovnou z mobilu. Ovladače a klávesnice pro konzole jsou bezdrátové, klávesnice a myši jsou bezdrátové, tiskárny, tablety, lautr všechno je bezdrátové. Řada „turbo“ a „max“ wifi zařízení byla navržena tak, že si tak trochu vypůjčují pásmo i ze sousedních kanálů, čímž ukusují prostor ostatním.

Jenomže pásma nejsou nafukovací a když jeden uživatel vytěsní druhého, tak je prostě vytěsněný. Do toho přihoďte fakt, že většina uživatelů používá všesměrové antény a nijak zvlášť neřeší ani výběr, ani instalaci správné antény a správné umístění access pointu, pokud k tomu není nucena.

Dokonce i řada podniků nabízejících wifi zdarma nijak zvlášť neřeší, že svoje prostory mají pokryté mizerně, signál jim ale uniká poněkud neplánovanými směry a nabízí konektivitu okolí zdarma. Představte si to jejich nezměrné překvapení, když jim vysvětlíte, že by třeba mohli používat sektorovou anténu a to tak, že omezí úniky signálu do okolí a naopak si zlepší pokrytí vlastních prostor. Domácí uživatelé to obvykle neřeší vůbec a praktickým důsledkem je, že v bezdrátu začíná být v poslední době opravdu velice těsno. Můžete si doma správně umístit access point, odstranit zdroje rušení, správně umístit mikrovlnku, použít správnou anténu – když ale to samé neudělají sousedi, problém tu prostě bude. Někdy to ani udělat nemůžou, protože třeba v bytě 1+1 se mikrovlnka přemisťuje docela blbě. Někdo je ochoten problémy řešit, jiný na to naprosto kašle. Ve výsledku můžete mít problém i vy a to zcela bez vašeho zavinění.

Jak to spravit? Netuším, snad přijdou nějaké další pokroky v technologii, i když řada komentátorů poznamenala, že nejdřív bylo „přeplněné“ pásmo 900 MHz, potom 2,4 GHz a nyní se to samé děje na 5 GHz. Když se v okolí sejde více novátorských uživatelů, ucpou se všechna pásma a mají propustnost asi jako pražská magistrála před prodlouženým víkendem. Ať si říká kdo chce co chce, klasická drátová síť má stále svoje plusy a na vyhození rozhodně není, zvláště tehdy, když máte spoustu sousedů a těžko si u nich vynutíte nějakou spolupráci či bezdrátovou etiketu. Na samotě u lesa vám bude s wifinou hej, v rodinném domku asi taky, ale uprostřed města už to tak vtipné není.

Obrázek


Jeník - Jan Česnek
Admin portálu Zdiby ON-LINE http://www.zdiby.cz

Člen Kaštánek Zdiby Z.S. a ZdibyNet, z.s.
Nebojím se říct nebo napsat co si myslím.

Koalice na obdobi 2014÷2018.

tom
Příspěvky: 491
Registrován: úte lis 08, 2005 5:27 pm

Re: Zajimavy clanek o narustu Wi-Fi

Příspěvek: # 8550Příspěvek tom
sob kvě 19, 2012 12:56 am

jenik789 píše:http://pctuning.tyden.cz/hardware/multi ... neni-misto

Jednou to přijít muselo, tak nedělejme překvapené. Tohle jsme přece už dávno čekali. Vzduchem nám lítá tolik druhů signálů, že se naše fantastická zařízení začínají navzájem rušit. Přeplněnost „vzduchu“ nepociťují jen velká města, stačí mít okolo sebe více sousedů. Hrozí nám, že se zase pokorně vrátíme k drátům?

V roce 2006 se objevil americký horror Puls (Pulse), což je dle všeobecného mínění takový slabší remake japonského hororu Kairo z roku 2001. Jde o to, že bezdrátové technologie otevřou cestu duchům mrtvých do našeho světa, takže se pumpují do reality přes počítače, mobily a podobné věci.
...
Docela přesné ... :S

BTW: na ten film jsem se kouknul, tak si ještě naposled stáhněte maily - a od zítřka radši Zdibynet vypnu ... ;)

Tom

Odpovědět